Každé dítě v Česku to ví. Karel IV. je „otec vlasti“, založil první českou univerzitu, postavil Karlův most a z Prahy vládnul Evropě. V roce 2005 se v anketě České televize stal největším Čechem v dějinách. Podle ČT si ho lidé vybrali pro jeho čestnost, odvahu, vůdcovské schopnosti a genialitu.

V Německu to vidí trochu jinak. Podle veřejnoprávní televize ZDF byl Karel IV., po matce Přemyslovec a po otci Lucemburk, jedním z největších Němců. Proto je mu také věnován jeden z dílů druhé řady populární historické série Die Deutschen. Hraný dokument uvede ZDF v úterý večer a celý díl pak zpřístupní na svém webu. 

Kdo čeká nekritickou glorifikaci nejvýznamnějšího římského císaře pozdního středověku, bude zklamán. Naznačuje to už i název dokumentu: Karel IV. a černá smrt.

Otec vlasti jako židobijec

„Karel IV. je označován jako první Schreibtischtäter v dějinách, tedy člověk, který od svého stolu aktivně pronásledoval Židy,“ říká autor scénáře Georg Graffe.

Historik státního archívu v Norimberku Johannes Heil mu přímo v dokumentu dává za pravdu: „Ve svém počínání vůči Židům císař postupuje s pragmatickým cynismem: v zemích, kterým přímo vládne, je chrání, jinde je ale ponechá vlastnímu osudu a dokonce svým jednáním přispívá k tomu, že jsou zabíjeni. Uplatí své příznivce v Říši tím, že jim Židy vydá na pospas, čímž je zbaví jejich dluhů.“

Židé byli označeni jako viníci morové pandemie, která si na začátku Karlovy vlády vyžádala až 25 milionů obětí, tedy zhruba třetinu evropského obyvatelstva. „Karel selže ve svých povinnostech jako křesťan a panovník, který měl své poddané před pogromy ochránit. Dokonce z vraždění Židů profituje, ačkoliv ho sžírají pochybnosti,“ říká doprovodný komentář.

Karel IV. napsal první německou ústavu

Karel IV. je přitom pozitivně hodnocen především v souvislosti s vydáním Zlaté buly v roce 1356, která je v dokumentu označována jako „první německá ústava“, tedy zákon, který kodifikuje rozdělení moci mezi německého krále a kurfiřty a který platí následujících 450 let.

Císař je představen jako středověký vzdělanec a polyglot, šikovný diplomat, který místo na bitevním poli vítězil u jednacího stolu. Nebo jako člověk otevřený různým kulturám a zároveň vášnivý sběratel relikvií. Sečteno a podtrženo: Karel IV. je „sporný císař“.

Spory vyvolává i celá série. Kritici dokumentům ZDF vyčítají povrchnost, zkratkovitost a snahu za každou cenu zaujmout co nejvíce lidí. A to se dlouholetému šéfovi dokumentární redakce Guido Knoppovi daří: první desetidílnou sérii, kterou televize vysílala v roce 2008, sledovalo v průměru pět miliónů diváků.

V hlavní roli Macháček a Brodská

Producenti sází na hrané scény plné digitálních triků, dramatickou hudbu i neokoukané tváře v hlavních rolích. Velké Němce tak hrají Češi: saského kurfiřta a polského krále Augusta II. Silného ztvárnil Jiří Macháček, komunistickou revolucionářku Rosu Luxemburgovou hraje Tereza Brodská. Ve vedlejších rolích se objeví třeba Miroslav Táborský nebo Pavel Kříž. 

Tým Guido Knoppa nabízí „dokutainment“ s jednoznačnými a jednoduchými závěry, který dokáže celé německé dějiny shrnout v devadesáti minutách. Jasná je i odpověď na otázku, jestli byl Karel IV., který žil dávno před formováním moderních národů, Čech nebo Němec. „Byl to velký Němec a velký Čech,“ říká Knopp v dokumentu s úsměvem.

Související