Parlament alpské republiky tak při úpravách volebního zákona bez náhrady zrušil paragraf, který vylučoval "členy vládnoucích rodů nebo rodin, které dříve vládly" z možnosti ucházet se o nejvyšší státní funkci.

Především sociální demokracie (SPÖ) na trvání platnosti protihabsburských paragrafů donedávna trvala. Dnes hlasovali poslanci strany kancléře Wernera Faymanna pro změnu zákona včetně zrušení paragrafu spolu s lidovci (ÖVP), Zelenými a Svazem pro budoucnost Rakouska (BZÖ).

 

Hlasování v parlamentu sledoval z galerie také Ulrich Habsburg, který se sporný paragraf již dříve pokoušel zdiskreditovat tím, že v roce 2010 kandidoval v rakouských prezidentských volbách, napsala agentura APA. Nezískal však tehdy potřebný počet voličských podpisů na svou podporu, a proto se řádným kandidátem nestal. Nedostal tak ani příležitost paragraf napadnout s tím, že kvůli němu byl z řad kandidátů vyloučen.

Důsledek prohry v první světové válce

Protihabsburské zákony přijalo Rakousko hned po první světové válce, když utrpení a ztráty, které přinesla, vedly k pádu habsburského císařství a k vyhlášení republiky. Svržený císař Karel měl tehdy možnost zříci se nároku na trůn a stát se občanem republiky, nebo se vystěhovat. Zřekl se pouze za svou osobu a odjel do švýcarského exilu. Na hranicích ale své zřeknutí se trůnu odvolal a potvrdil své nároky.

Tím tehdejší republikány dopálil a Rakousko ovládané sociální demokracií přijalo v dubnu 1919 řadu protihabsburských zákonů, včetně volebního. Excísař byl navždy vypovězen ze země a ostatní členové rodu směli zůstat, jen pokud se zřekli nároku na trůn. Také emigrovavší mohli na rakouské území vstoupit jen po zřeknutí se nároku na trůn. Císařský majetek byl vyvlastněn, včetně rodinných a soukromých fondů vytvořených císařem na vydržování členů rodu. Těm zůstal jen majetek zapsaný jako ryze osobní.

Rakouský austrofašistický režim kancléře Kurta Schuschnigga v roce 1935 zákaz vstupu Habsburků zrušil a vrátil jim rodinné fondy. Po připojení Rakouska k Hitlerově Německu však byly habsburské fondy z Hitlerova příkazu opět zabaveny ve prospěch státu. Toto zabavení převzala po roce 1945 opět obnovená Rakouská republika a do dnešního dne zůstávala v platnosti, bez ohledu na snahu habsburských právníků dosáhnout zvratu.

Související