Sledování televizních estrád a pojídání chlebíčků doma v obýváku je možná jen českým stereotypem. Ani velkolepé ohňostroje nejsou rozšířeny všude. Každý národ vstupuje do dalšího roku jinak. V mnoha zemích světa je Nový rok spojen s řadou zvyklostí, které mají zajistit štěstí, blahobyt či úrodu v následujícím roce.

Rakousko: V této alpské zemi je oblíbené lití olova a darování talismanů v podobě malých prasátek či jiných figurek, které jsou často z čokolády nebo marcipánu.

K silvestrovské půlnoci v Rakousku patří velký ohňostroj stejně jako sklenička sektu. Odpočítávání posledních vteřin starého roku doprovází z rádia i televize Straussův valčík Na krásném modrém Dunaji, Rakušané se tak tradičně do nového roku protančí.


Španělsko: O silvestrovské půlnoci přenáší televize i rozhlas odbíjení věžních hodin na madridském náměstí Puerta del Sol. Úderů zvonů je celkem dvanáct, s každým úderem snědí Španělé jednu kuličku hroznového vína, což jim má v novém roce zaručit štěstí. V obchodech lze zakoupit připravené sady hroznů štěstí "uvas de la suerte" s již odpočítanými kuličkami.


Bulharsko: Na Nový rok vyhánějí Bulhaři zlé duchy. Při rituálu zvaném kukeri tancují lidé ve strašidelných kostýmech, aby zahnali upíry a zajistili si zdraví, štěstí a bohatou úrodu. Oděv pro tuto příležitost tvoří dřevěná maska nahánějící strach a kožešinový kostým se zvučnými zvonky.


Rumunsko: Rumuni na Nový rok dodržují zvyky, které mají přinést štěstí. Děti se často prohánějí po ulicích a náměstích s nově narozeným jehnětem v náručí. Kdo takové jehně pohladí, měl by podle tradice zvané vasilica mít v novém roce štěstí. Za pohlazení je ale nutné dát dětem nějakou drobnost.


Řecko: Dělbuchy a velké ohňostroje nejsou v Řecku na Silvestra příliš rozšířeny. Místo toho hrají rodiny doma karty nebo jiné hry. V zemi platí, že vítěz bude mít celý rok štěstí.

Ani poražený ale nepřijde zkrátka, čeká ho štěstí v lásce. Zajímavý zvyk čeká Řecko a Kypr 6. ledna, kdy věřící skokem do vody slaví Ježíšovo pokřtění Janem Křtitelem a Zjevení Páně. Tento obyčej má rovněž zahnat démony.


Česko: V České republice podle DPA teče na Silvestra proudem šumivé víno a na svátečním stole nesmí chybět ani mistrovsky obložené chlebíčky. O půlnoci pak z televize zazní státní hymna a centrum metropole se díky ohňostroji změní na vřící kotel. Profesionální pyrotechnická show se v Praze koná 1. ledna, k Vltavě se na ni chodí dívat tisíce lidí.


Slovensko: Novou tradicí se ve slovenském hlavním městě stal silvestrovský běh přes bratislavské mosty. Tento závod je jakýmsi mini maratonem, délka trasy je 10 000 metrů, kdy účastníci přebíhají tam a zpět dunajské mosty mezi jižní a severní částí metropole. Letošní ročník zahrnuje jen čtyři z pěti mostů, protože ten nejstarší je kvůli rekonstrukci uzavřen.


Filipíny: O Silvestru děti i dospělí skáčou do co největší výšky, což má zaručit dobrou úrodu. Blahobyt pak mají zajistit otevřené dveře a okna, rozsvícená světla a mince na parapetech a v kapsách kalhot i bund.

Pro štěstí a zdraví patří ke slavnostní silvestrovské tabuli košík s dvanácti kusy kulatého ovoce. Na dveře lidé zavěšují hrozny, které zde zůstávají až do dalšího silvestra. Z někdejších dob španělského koloniálního panství se zde zachovalo pojídání dvanácti kuliček vína.


JAR: Lidé v Jihoafrické republice vítají příchozí rok karnevalem. Vrcholem novoročního veselí je 2. leden, kdy Kapským Městem za zvuku bubnů prochází pestrý průvod. Událost si nenechá ujít na 10 000 účastníků ve fantastických kostýmech, taneční skupiny, kapely a chóry, v ulicích pak karnevalový rej sleduje přes 100 000 lidí.


USA: Na Nový rok se plavci vrhnou do Sanfranciského zálivu, jehož vody mají zhruba deset stupňů Celsia. Ti nejrychlejší urazí dvoukilometrovou trasu z někdejší věznice Alcatraz do San Franciska za půl hodiny. Této tradice se od roku 1967 účastní asi stovka lidí ze dvou plaveckých klubů.

Související