Když byl Takis Klerides před deseti lety ministrem financí, pomáhal nasměrovat Kypr do Evropské unie a k evropské jednotné měně. Pro kdysi chudý ostrovní národ, který to má blíže do Bejrútu než do Bruselu, to byl rozhodující úspěch, napsal deník Financial Times.

V pátek, kdy Kypřané přemítali nad vysokou cenou evropského záchranného plánu, ale Klerides působil jako muž plný lítosti.

"Dostali jsme tvrdou lekci, že to není rodina," řekl o Evropské unii. Velcí členové evropského bloku podle něj "diktují podmínky a ostatní se podřizují. Mění se to v diktaturu," dodal.

"Evropský projekt krachuje," říká pak Atanasios Orfanidis, který donedávna byl guvernérem kyperské centrální banky. Evropští lídři podle něj Kypřany "šikanují".

Pistole u hlavy

Šéf investiční firmy Demetra Investment Nicos Michaelas si nebere servítky: "Očekávali jsme, že nám naši evropští přátelé pomohou. Místo toho nám přiložili pistoli k hlavě".

Berlín a Brusel by nepochybně s podobným hodnocením nesouhlasily. I tak z nich ale vyplývá šok a rozhořčení zmítající zemí, jejíž moderní historii ovlivnila turecká invaze v roce 1974 a jejíž obyvatelé se nyní připravují na další dramatické změny.

V Nikósii, kyperském hlavní městě a posledním ohnisku dluhové krize eurozóny, na rozdíl od Athén v posledních pěti letech není vidět chudoba a zoufalství. Místo toho jde o dějiště moderní finanční paniky, kterou spustilo překvapivé rozhodnutí ministrů financí eurozóny z minulé soboty, podle nějž měla na záchranu země padnout část vkladů v kyperských bankách. Banky pak byly celý týden zavřené, a zůstanou tak nejméně do úterka.

Nervózní obyvatelé nyní stojí fronty před bankomaty a snaží se postupně vybrat si peníze na účtech - při jednom výběru činí maximální povolená částka 260 eur. Televize a rádia unisono vysílají nepřetržité zpravodajství o pokusech dospět k dohodě s EU, Ruskem, či dokonce Čínou před pondělkem, kdy Evropská centrální banka hrozí odstřihnout kyperské banky od hotovosti.

Mesiáše zatím nenašli

"Čekáme na mesiáše, který by nás zachránil. Nikdo takový ale samozřejmě není," řekl jeden vládní činitel. "Pokud do pondělka nedospějeme k dohodě, jsme odsouzeni ke zkáze," dodal.

V zemi je široce rozšířené podezření, že zvláště Německo vůči Kypru zaujalo tak tvrdou vyjednávací pozici ne kvůli nelibosti nad pochybnými praktikami kyperských bank, ale kvůli tomu, aby vyslalo signál dalším vzpurným členům EU, jako je Itálie a Španělsko, anebo kvůli tomu, aby se zmocnilo dosud netěžených kyperských zásob plynu.
Obyvatelé země i politici mezitím řeší otevřenou otázku, zda finanční systém země, díky němuž někdejší chudá zemědělská země po roce 1974 prosperovala, bude v úterý vůbec existovat.

Podle Michaelase už škody utrpěl. "Jednorázová daň ze vkladů je ten nejmenší problém. Opatření ale zničilo důvěru v celý náš model," řekl. "Už to nikdy nebude jako předtím," dodal.

Ministr pro komunikaci a práci Tasos Mitsopulos vzhledem k zastavení ekonomické aktivity v zemi varoval, že pokud se do úterka nepodaří dosáhnout dohody, bude to mít nepříznivé dopady na dodávky základního zboží jako je chleba a mléko.

Volný pád podle něj není jen ekonomický, ale i psychologický. "Lidé na to nebyli připravení," uvedl. "Většina obyvatel i politiků na Kypru podlehla mylnému dojmu, že projdou krizí bez výrazných nákladů," podotkl.

Související