Americká tajná služba NSA měla kromě německé kancléřky Angely Merkelové sledovat také italskou vládu. Tvrdí to alespoň americký novinář Glenn Greenwald, který již dříve publikoval údaje od bývalého spolupracovníka amerických tajných služeb Edwarda Snowdena o tajném sledování telefonické a internetové komunikace.

"NSA prováděla mnoho špionážních aktivit ohledně evropských vlád, včetně italské," řekl Greenwald italskému týdeníku l'Espresso. Údaje o telefonických rozhovorech a internetovém provozu v Itálii měla podle něj sbírat i britská rozvědka, která si pak informace s NSA vyměňovala.

Italský premiér Enrico Letta na údajné špehování reagoval ve čtvrtek prohlášením, že by považoval za nepřijatelné špehování italské vlády americkou tajnou službou, pokud by se potvrdilo, že je to pravda. Dodal, že záležitost musí být přešetřena všemi prostředky.

Interview poskytl Greenwald ještě dříve, než propukl skandál okolo údajného sledování mobilního telefonu kancléřky Angely Merkelové americkou tajnou službou. Údajná americká špionáž rozhořčila také Paříž.

Zprávy o tom, že americká rozvědka sledovala mobilní telefon Merkelové, se objevily ve středu. Mluvčí německé vlády potvrdil, že kancléřka kvůli tomu osobně volala americkému prezidentovi Baracku Obamovi a požadovala vysvětlení.

Podle Merkelové je špehování mezi přáteli nepřijatelné. Otázka ochrany dat se bude zřejmě probírat i při summitu Evropské unie, který ve čtvrtek večer začíná v Bruselu.

Mluvčí Bílého domu následně sdělil, že USA komunikaci Merkelové nesledují a ani to v budoucnu nehodlají dělat; o minulosti se však nezmínil.

Barroso připomněl, co znamená totalita

Předseda Evropské komise José Manuel Barroso ve čtvrtek v souvislosti se špionážní aférou varoval před totalitou a volal po ochraně soukromí.

"Ochrana soukromí je velmi důležitá pro Evropu," prohlásil podle agentury AFP Barroso.

"V Evropě považujeme právo na dodržování soukromí za základní zákon," upozornil. Zároveň připomněl zvyky, které panovaly v někdejší komunisty ovládané Německé demokratické republice (NDR), kde "tajná policie denně špehovala lidí".

"Víme z ještě velmi nedávné doby, co to znamená totalita. Víme, co se stane, když stát zneužije své moci, aby se vměšoval do životů lidí," upozornil Barroso. Merkelová vyrostla v NDR.

Sledování odsoudil i český premiér v demisi Jiří Rusnok. Uvedl, že je naprosto nepřípustné, aby cizí tajné služby monitorovaly telefony představitelů suverénních zemí. Zdůraznil také, že není jisté, zda se podobná praxe netýkala také českých představitelů.

Evropská komisařka pro digitální agendu Neelie Kroesová již dala najevo, že kauza by mohla umožnit přijetí nových pravidel už na jaře roku 2014. "Ochrana dat musí platit bez ohledu na to, zda se to týká elektronické pošty běžných občanů či mobilního telefonu Angely Merkelové," tlumočila novinářům její názor mluvčí Evropské komise Maja Kocijančičová.

Brzké přijetí normy by podle Kroesové bylo "deklarací nezávislosti" Evropy. "Umožní Evropě věrohodně jednat s USA na stejné úrovni a v této důležité otázce znít silným, jednotným hlasem," uvedla mluvčí.

"Právo být zapomenut"

S návrhem celounijní ochrany dat v pondělí souhlasil výbor Evropského parlamentu pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci. Pokud nová pravidla přijme Evropský parlament (EP) a na summitu také unijní státy, bude to například znamenat, že obří technologické společnosti jako je Google, Facebook či Microsoft budou muset respektovat evropské normy ochrany dat, jinak jim hrozí pokuta ve výši až pěti procent jejich ročního obratu.

Média evropský projekt ochrany dat považují za odpověď na skandál kolem činnosti amerických tajných služeb na webu. Podporovatelé připravované normy hovoří o milníku na poli ochrany dat, zatímco kritici tvrdí, že vznikne jen mohutná byrokratická překážka pro uživatele i společnosti.

Návrh mimo jiné počítá s "právem být zapomenut". Uživatelé budou moci požádat společnosti působící na internetu, aby vymazaly jejich osobní údaje. Omezeno bude rovněž takzvané profilování, tedy jakési škatulkování lidí podle jejich dosavadního i očekávaného chování na webu. Firmy tak budou muset zákazníkům podrobně zdůvodnit, jak získané osobní údaje využívají.

Pokud některá z firem nebude unijní systém respektovat a poskytne údaje o uživatelích například americkým úřadům, riskuje pokutu až 100 milionů dolarů, nebo sankci ve výši pěti procent ročního obratu.

O věci musí ještě jednat europarlament jako celek, poslanci chtějí celý proces završit před květnem 2014, tedy před volbami do unijního parlamentu.

Související