PKN Orlen udržel vládu v Unipetrolu

Hned dva oficiální protesty malých akcionářů proti účasti zástupců majoritního vlastníka, polského PKN Orlen, otevřely včerejší mimořádnou valnou hromadu Unipetrolu na pražském Žofíně. S napětím očekávané jednání ale senzací neskončilo.
Představenstvo, ovládané polským koncernem, protestům nevyhovělo a Poláci tak dali najevo, že minulý týden obnovená hlasovací práva z ruky nedají. Minoritní akcionáři nedostali šanci prosadit své návrhy, které měly zásadním způsobem změnit stanovy a dozorčí radu Unipetrolu. Malí akcionáři předevšímm chtěli získat větší vliv na chod firmy. Žádali snížit počet členů představenstva na tři, odvolat a vyměnit členy dozorčí rady a změnit prostou většinu pro strategická rozhodování. Valnou hromadu svolal minoritní akcionář, brokerská společnost Atlantik FT. Ta chtěla využít situaci, kdy Orlen na čas ztratil hlasovací práva, když nedal dostatečnou nabídku na odkup minoritních akcií. Orlen se však nakonec na ceně za akcie dohodl s Komisí pro cenné papíry a svá hlasovací práva získal zpět.
"Zástupce Atlantiku jako svolavatele hromady souhlasí, a dokonce se i směje, že jsem jejich návrh reprodukoval správně," mohl tak včera rázně pronést advokát Tomáš Sokol, kterého Poláci navrhli a zvolili předsedou valné hromady.
Návrh podle očekávání neprošel stejně jako podobné návrhy dalších minoritních akcionářů - Adama Černého a společnosti Agentura 2001.
"Snažíme se jen hájit zájmy menšinových vlastníků, které Orlen svým postupem při povinné nabídce odkupu poškodil," zdůvodňovali zástupci Atlantiku své návrhy na obměnu statutárních orgánů a především snahu o změnu stanov.
Zatímco Atlantik a Agentura 2001 požadovaly, aby byla strategická rozhodnutí schvalována minimálně devadesátiprocentní většinou akcionářů, podílník Adam Černý chtěl tento poměr zvýšit ještě na 95 procent. Pokud by Poláci na poslední chvíli nezískali svá hlasovací práva a návrh minoritářů prošel, Orlen by tak se svými 63 procenty nedokázal v letos koupeném Unipetrolu prosadit nic, co by se většině minoritářů příčilo. Od plánované restrukturalizace a chystaných úsporných opatření po případné rozhodování o stažení Unipetrolu z trhu.
Už dříve padla i silná slova o ohrožené privatizaci a arbitráži, kterou by Orlen mohl v takovém případě vést kvůli podezření ze zmařené investice 13 miliard korun za státní podíl. "Je to fraška, jsme tu zbytečně, dál budeme v Unipetrolu pátým kolem u vozu," pronesl znechuceně jeden z menšinových vlastníků poté, co Orlen smetl ze stolu všechny návrhy na změny v dozorčí radě, vedené šéfem PKN Orlen Igorem Chalupcem.

Oba protesty z úvodu vycházely z některych spekulací, které se objevily krátce před valnou hromadou. A to, že PKN Orlen možná dosud nemůže svá hlasovací práva vykonávat. Přišel o ně poté, co Komise pro cenné papíry zamítla v červenci kvůli závažným nedostatkům první žádost o dokup s nabídkou 103 korun. Orlen na druhý pokus sice stihl včas získat souhlas KCP s nabízenou cenou 139 korun a nabídku ještě před valnou hromadou zveřejnit - jak říká zákon, ale pravdou také je, že se tak stalo koncem minulého týdne až po 30. srpnu, který byl rozhodným dnem pro účast na valné hromadě.
"Zákon bohužel neříká jasně, zda je nutné k rozhodnému dni vlastnit akcie s hlasovacími právy nebo i bez nich," potvrdil mluvčí Sdružení minoritních akcionářů Unipetrolu Martin Beneš. Mluvčí KCP Ivana Sedláčková hned včera reagovala stanoviskem právníků komise. "Pro hlasování na valné hromadě není podstatné, zda akcionář měl hlasovací práva k rozhodnému dni, ale pouze, zda je má v době hlasování," uvedla Sedláčková. Připomíná ale, že názor komise není pro tento případ rozhodující, konečné slovo by měl soud.
S reakcí si pospíšil také Atlantik FT. Krátce před valnou hromadou oznámil, že hlasovací práva Orlenu nezpochybní, ale bude požadovat dvě místa v dozorčí radě. "Jak to říci slušně - řekl bych, že to je vydírání," zhodnotil stanovisko brokerů anonymně jeden ze znalců českého kapitálového trhu.
O další vzrušení se postarala navíc agentura Reuters, která včera s odkazem na zdroje z PKN informovala, že Atlantik minulý týden neúspěšně nabízel Orlenu k odkupu své akcie za cenu 192 korun. Taková nabídka skutečně padla, podle mluvčí brokerské firmy ale už 26. července - tedy v době, kdy se Unipetrol obchodoval na burze za 157 korun. Dávat nabídku do souvislosti s minulým týdnem, kdy končilo obchodování na hodnotě přes 200 korun, považuje Atlantik formou a načasováním za snahu o manipulaci s trhem a poškození dobrého jména firmy.
Podle včerejšího vyjádření některých dalších minoritářů nebyl ale Atlantik jediný, kdo tehdy využil zákonné možnosti a poté, co Orlen ztratil hlasovací práva požádal o odkup za vlastní navrženou cenu - většinou kolem hranice 200 korun. Nikomu z nich Poláci nevyhověli.
Ostrá slova ale padala včera v souvislosti s celým procesem nabídky povinného odkupu. Výslednou nabídku 139 korun totiž využije málokdo. A s tím možná Orlen počítal. "Celý jejich postup ukázal, že jim na menšinových vlastnících ani trochu nezáleží," vyjádřil se včera jeden z minoritářů na adresu PKN.
Představenstvo Unipetrolu nemá žádné další informace ke kauze nedávno zpochybněné privatizace, podezření z korupce a smluv s ConocoPhillips a Agrofertem Andreje Babiše.