Strýček Karel poskytl část svých úspor synovci Jakubovi, aby si mohl koupit auto. Vymínil si za to, že ho Jakub občas zaveze do nedalekého města, protože autobusové spojení je špatné, benzin že si zaplatí. Brzy se však ukázalo, že synovec nemůže jeho podmínku splnit. Strýc chtěl totiž převážně vozit k lékaři, a to v době, kdy byl Jakub v zaměstnání. Ten se sice několikrát uvolnil, ale když měl strýc dojíždět dvakrát týdně na rehabilitace, už mu nemohl vyhovět. Rodinná roztržka vyvrcholila tím, že strýc chtěl, aby mu synovec peníze vrátil. Když je nemá, ať prodá auto, které si za ně koupil, dožadoval se rozhořčeně. Nakonec začal strýc tvrdit, že vlastně šlo jen o takovou půjčku na zkoušku.

DAR NEMUSÍ BÝT ZADARMO. Advokátka Marta Permanová říká, že dar je sice chápán jako něco, za co se neposkytuje žádná kompenzace, ale mohou nastat situace, kdy je s darováním spojen závazek obdarovaného k nějaké protislužbě, která ovšem nemá majetkovou hodnotu. V případě strýce Karla to byla protislužba značně obecně definovaná. Pokud chce dárce zavázat obdarovaného k nějaké protislužbě, měla by být sepsána darovací smlouva a v ní by takové závazky měly být uvedeny. Pokud darovací smlouva není uzavřena, jen velmi nesnadno se prokazuje, že obdarovaný měl pro dárce něco splnit, nebo že nešlo ve skutečnosti o dar, ale o půjčku, jak později tvrdil strýc Karel.

V případě, že obdarovaný odmítne poskytnout dárci protislužby, ke kterým se při přijetí daru zavázal, může to být i důvodem k vrácení daru. Pokud by obdarovaný dar odmítl vrátit, může se dárce dožadovat vrácení daru soudní cestou, říká Permanová. Musel by však prokázat závadné chování obdarovaného i to, že k ujednání o protislužbě mezi ním a obdarovaným došlo. To znamená, že by tyto skutečnosti musel dárce prokázat písemnou smlouvou, kde by ujednání o protislužbě byla obsažena, nebo by musel všechny rozhodné skutečnosti prokázat například výpověďmi svědků, kteří byli u toho, když byl dar předáván, nebo když se obdarovaný choval nevhodným způsobem.

DOBRÉ MRAVY PODMÍNKOU. V případě strýce Karla a synovce Jakuba nebyla uzavřena smlouva ani neexistují svědci vlastního předání daru. Proto se strýc bude podle Permanové jen těžko domáhat vrácení daru, a to i soudní cestou. Mohl by žádat vrácení daru v případě, že by se k němu nebo členům jeho rodiny choval synovec Jakub tak, že by tím hrubě porušoval dobré mravy. Porušování dobrých mravů spočívá v tom, že se obdarovaný chová hrubě, použije nebo používá proti dárci nebo členům jeho rodiny fyzické násilí, hrubě je uráží, neposkytne pomoc v nouzi a podobně. Vždy však musí jít o porušení dobrých mravů značné intenzity nebo o porušování soustavné. Pokud by strýci Karlovi synovec v takovém případě dar sám nevrátil, mohl by se strýc domáhat vrácení daru soudní cestou a před soudem by musel synovcovo jednání odporující dobrým mravům prokázat svědeckými výpověďmi nebo jiným věrohodným způsobem.

Pokud se však synovec Jakub chová ke svému strýci dobře a dokonce mu několikrát jeho přání splnil, asi by se strýc jen těžko domohl vrácení daru. Stejně tak těžko by prokázal, že vlastně šlo jen o půjčku, a ne o dar, když na to nemá písemný doklad ani svědectví.

PŘÍSLIB PLATÍ I PO SMRTI. "V praxi existuje i jiná forma darování - darovací slib. Jedná se o případ, kdy dárce slíbí obdarovanému poskytnout dar a obdarovaný tento slib přijímá, přičemž k předání daru má dojít později. Mezi příslibem a jeho plněním bývá časová prodleva, a někdy dárce nehodlá svému slibu dostát. Může se i stát, že zemře a pak už ani sám nemůže slib splnit," říká Permanová. Po jeho smrti se majetek může rozdělit podle pravidel dědického řízení. Slib daru musí být písemný, a to i když se daruje movitá věc. Ve smlouvě musí být i projev vůle obdarovaného, že slib daru přijímá. Slib daru se dá vymáhat i soudně a může být vymáhán i po dědicích dárce. Nelze však slíbit dar způsobem, že obdarovaný by měl získat dar až po smrti dárce.

V případě, že obdarovaný musí dar vrátit, a předmět daru již nemá, musí poskytnout odpovídající peněžitou náhradu. Pokud dárce neuplatní právo na vrácení daru nejpozději do 3 let od doby, kdy chování obdarovaného naplnilo znaky hrubého porušení dobrých mravů, právo se promlčí.

Dárce má povinnost upozornit obdarovaného na vady darované věci, o nichž ví. Pokud tak neučiní, má obdarovaný právo věc dárci vrátit. Dárce, který neupozornil na vady věci, o nichž věděl, může i odpovídat obdarovanému za škodu podle občanského zákoníka. Pokud by například strýc daroval svému synovci auto s vadou, která by byla příčinou dopravní nehody, o této vadě věděl a synovce na ni neupozornil, vznikla by mu povinnost hradit vzniklou škodu.

PŮJČKA NEBO DAR. Může se stát, že někdo někomu něco daruje a pak si to rozmyslí a chce svůj dar zpět s tím, že to chápal jako půjčku. Pokud neexistuje žádný písemný doklad ani svědek, může to na první pohled vypadat, že obdarovaný je ve výhodnější pozici, protože protistrana musí dokázat, že nešlo o dar. Dárce, který označí dar dodatečně za půjčku, však může použít jednu kličku. Pokud totiž obdarovaný přijal dar, měl by ho přiznat ke zdanění, pokud darovaná věc není od darovací daně osvobozena. V případě, že daň nezaplatí, vystavuje se nebezpečí, že dárce uspěje před soudem se svým tvrzení o půjčce, protože nebyla zaplacena daň. Platí to zejména při darování peněz. Dárce tak může prokázat, že jde o půjčku, kterou musí obdarovaný vrátit.

SMLOUVA JE POVINNÁ. Při darování nemovitosti vyžaduje zákon písemnou formu. Obdarovaný totiž musí být jako nový vlastník zapsán do katastru nemovitostí. Katastr potřebuje nějakou podkladovou listinu a tou může být pouze darovací smlouva.

Obdarovaný, který dostane darem nemovitost, musí pak zaplatit darovací daň.



Co by měla obsahovat darovací smlouva

Přesnou identifikaci dárce a obdarovaného, tedy jméno, příjmení, adresu, rodné číslo nebo číslo identifikačního dokladu

Přesnou specifikaci daru a specifikaci protiplnění obdarovaného

Může být poukázáno na to, že v případě chování obdarovaného, které vykazuje znaky hrubého porušení dobrých mravů, má dárce právo požadovat vrácení daru



Co by mělo být ve smlouvě o půjčce

Přesná identifikace věřitele a dlužníka, tedy jméno, příjmení, adresa, rodné číslo nebo číslo identifikačního dokladu

Výše půjčky, měna

Den, způsob (např. splátkový kalendář) a místo splatnosti. Pokud by ve smlouvě nebyl uveden den splatnosti, je dlužník povinen dluh zaplatit prvního dne poté, kdy byl věřitelem o vrácení dluhu požádán.

Úrok z půjčky

Úrok z prodlení

Další podmínky půjčky, pokud si je věřitel klade

Záruky za půjčku (například převzetí dluhu osobou blízkou dlužníkovi, která zaplatí, pokud nebude moci splnit dluh dlužník)

Zaujal vás článek? Pošlete odkaz svým přátelům!

Tento článek je odemčený. Na tomto místě můžete odemykat zamčené články přátelům, když si pořídíte předplatné.

Odkaz pro sdílení:
https://ekonom.cz/c1-17352300-dar-nemusi-byt-zadarmo