Analýza: Koalice slibuje méně daní a byrokracie

Koalice slibuje méně daní a byrokracie

Kdyby středopravý kabinet Mirka Topolánka dostal šanci vládnout a splnit sliby z koaliční smlouvy, proměnil by Česko v zemi, kde se platí nižší daně a stát méně zasahuje lidem i firmám do života.
V koaliční smlouvě naopak chybí odpověď na otázku, jak by politici udělali některé zásadní reformy: především penzí a sociální sítě. Bez nich se však veřejné finance budou stále propadat do schodků a bude velmi obtížné přijmout euro. Koalice přitom zároveň slibuje, že státní finance nebudou mít schodek vyšší než tři procenta HDP, což je hranice nutná k přijetí společné evropské měny.
Například změny daní jsou v programu popsány velmi podrobně. Až do takových detailů, jako je kompletní seznam zboží a služeb, z nichž se bude platit nižší DPH. Naopak celá kapitola o sociálním systému se vešla na pouhé čtyři řádky. Na nich není nic víc než obecná proklamace, že práce by měla být výhodnější než sociální dávky. Na jiném místě se zase jen podobně obecnými slovy mluví o zpružnění trhu práce. Nikde ani zmínka, jak ho chce koalice dosáhnout.

Vzdělání jen obecně

Podobně obecné formulace jsou u vzdělání. Koalice ODS, lidovců a zelených slibuje, že zvýší počet míst na vysokých školách a investice do vědy. Podobně neurčitě to měly v programu obě předchozí vlády ČSSD. V programu se politici zavazují: "Nezavedeme školné, ale otevřeme diskusi o větším zapojení soukromých zdrojů do financování vysokých škol". Předseda ODS Mirek Topolánek ale minulý týden v rozhovoru pro HN řekl, že tato formulace dovoluje: "zavést systém, který v Británii praktikoval Tony Blair". Na britských univerzitách se od loňského roku platí školné 3120 liber ročně. Stát garantuje půjčky na studia a absolventi cenu za studia začínají platit, až když dosáhnout nadprůměrných příjmů.

Úspora pojištění i času

Za koaliční vlády by na daních ušetřili lidé i firmy: daň z příjmu fyzických i právnických osob by měla jen jedinou sazbu. Navíc doplněnou odpočitatelnými položkami a úlevami na děti. Ty by tak daně dále snižovaly lidem s nízkými příjmy a rodinám. U daně z přidané hodnoty by nadále zůstaly dvě sazby. Ta nižší by mohla být dokonce nulová. Není to však příliš pravděpodobné. Politici by totiž museli vyjednat výjimku s Evropskou unií. A ta je povoluje velmi nerada. Francouzi například před časem neuspěli, když žádali o nižší daně pro restaurace.
Lidem a firmám by se ulevilo i od plateb sociálního pojištění. Koalice vedle nižších odvodů slibuje i stropy na odvody pro lidi s vyššími příjmy. Česko je jedinou zemí v celé Evropské unii, která je nemá, a je za to kritizováno zahraničními investory. Kromě peněz by podnikatelé ušetřili i čas: daně, zdravotní i sociální pojištění by vyřizovali a platili na finančním úřadu. Nikoliv na třech různých místech jako dosud.
V poslední verzi koaliční dohody se nakonec neobjevují poplatky za návštěvu lékaře, recept či pobyt v nemocnici. Topolánkova koalice naopak slibuje, že posílí konkurenci pojišťoven, prosadí nezávislého regulátora ve zdravotnictví či osobní účty, kde budou mít lidé přehled, kolik zaplatili a na kolik přišla lékařská péče. Koaliční reformy jsou celkově méně ambiciózní než ty, které prosadila na Slovensku vláda Mikuláše Dzurindy: především u důchodů, zdravotnictví a sociálních dávek.