Na začátku své investice si každý investor nejprve zvolí míru rizika, kterou je ochoten při sestavování svého investičního portfolia akceptovat (podle toho si zvolí patřičný instrument). Ve druhém kroku se rozhodne, do jakého podkladového aktiva bude investovat a v jakém regionu. Pomocí investičních certifikátů jsou možnosti regionální diverzifikace velmi pestré a každý investor může vybírat investice od New Yorku až po Tokio (samozřejmostí jsou dnes také exotické regiony jako Jižní Korea, Indie, Čína, Brazílie a další).

Pokud se rozhodnete investovat do spekulativních instrumentů (například běžné akcie nakupované na marži nebo pákové certifikáty - jako jsou warranty a turbo certifikáty), kde existuje zvýšené riziko investice, je nutné v investici zohlednit určité postupy a principy, které podstatně snižují rizikovost celé investice a v konečném důsledku také mohou vést k vyšší výnosnosti.

Každý investor musí v rámci své investice brát do úvahy tři základní faktory: prognózování ceny investičního instrumentu, načasování obchodu (nákupu i prodeje) a tzv. money management. Cenové prognózování říká investoru, co dělat (nakupovat, nebo prodávat, spekulovat na růst, či na pokles), časování obchodu pomáhá v rozhodování kdy to udělat (kdy provést konkrétní obchod), a money management stanoví, jak velkou částku investovat do konkrétního obchodu. Každý z těchto kroků tvoří velmi důležitou část celého investičního procesu.

Cenové prognózování napomáhá indikovat, jakým směrem se bude trh dále vyvíjet. Na základě tohoto kroku se investor rozhoduje, zda na trhu zaujme pozici, díky které očekává růst, nebo pokles určité akcie, akciového indexu, či komodity. Toto prognózování se provádí na základě technické nebo fundamentální analýzy a není předmětem tohoto článku. Pojďme se tedy blíže podívat na zbylé kroky investičního procesu.

Money management je soubor určitých pravidel týkajících se nakládáním s disponibilními prostředky určenými k investici. Podle mého názoru je právě money management jeden z nejdůležitějších faktorů ovlivňujících celkový výnos investice. Investorovi v podstatě říká, jak pracovat s jeho penězi. Celý investiční proces prochází obdobími dobrými, kdy se daří dobré obchody, i obdobími špatnými, kdy se daří hůře. Právě money management pomáhá optimalizovat výnos jak v dobrých, tak i ve špatných obdobích a umožňuje dlouhodobě dosahovat dobrých výsledků.

V následujícím textu se podíváme na hlavní pravidla, která napomáhají definovat, kolik finančních prostředků by mělo být alokováno do celkového investičního portfolia a kolik do jednotlivých dílčích částí portfolia.

Celkový investovaný kapitál do pákových instrumentů (obchodování na marži, pákové certifikáty) by měl být limitován 50% celkové hodnoty majetku investora
V každém okamžiku investice by nemělo být umístěno více jak polovina celkového majetku do spekulativních instrumentů. Zbylá část majetku může být investována, nebo ukládána do konzervativnějších produktů jako jsou nepákové instrumenty, instrumenty s kapitálovou garancí, nemovitosti a část může sloužit jako rezerva pro období nepříznivých výkyvů, či poklesu hodnoty spekulativní části portfolia portfolia.

Celková investovaná částka do jedné pozice (jednoho obchodu) by měla být omezena do výše 20% z celkového kapitálu
Toto pravidlo by mělo zabránit investování příliš vysoké částky do jednoho obchodu a vystavovat se ta zvýšenému riziku, pokud tento jeden obchod bude neúspěšný.

Celková částka riskovaná v jedné pozici (v jednom obchodu) by měla být omezena do výše 5% z celkového kapitálu
Těchto 5% je hodnota kterou je investor ochoten ztratit pokud jeden konkrétní obchod nevyjde. Tato částka určuje, jak velkou pozici může investor umístit do jednoho obchodu nebo na jakou hodnotu by měl být umístěn obranný stop-loss příkaz (příkaz, který zamezuje větší ztrátě než předem definované tímto příkazem).

Celková částka investovaná do jedné skupiny podkladových aktiv by měla být omezena do výše 30% z celkového kapitálu
Skupinou se rozumí například zlato a stříbro, protože obě komodity se budou pohybovat (jak růst tak i klesat) společně. Další skupinou mohou být například akcie odvětví bank. Respektováním tohoto pravidla dochází k efektivnější diverzifikaci celého portfolia a zabraňuje investicím do aktiv jejichž vzájemný pohyb je velmi těsně svázán.

Celkový počet otevřených pozic v pákových instrumentech v jednom okamžiku by neměl přesáhnout 4
I když je diverzifikace jedním z faktorů, který podstatně snižuje rizikovost investice na finančních trzích, může také někdy působit opačně. Toto platí zejména u spekulativnějších pákových instrumentů, kdy přemíra diverzifikace působí kontraproduktivně z důvodů velmi obtížného sledování a řízení velkého množství pozic.

Každá investice do těchto produktů by měla být doprovázena používáním obraných stop-loss příkazů
Bezprostředně po otevření spekulativní pozice, by mělo dojít k jejímu zajištění. Umístění na trh tzv. stop-loss prodejního příkazu. Stop-loss (neboli zamezení ztráty) je příkaz na prodej akcie za určitou cenu, která je nižší než současná tržní hodnota akcie. Stop-loss je po celou dobu platnosti (platnost může být několik dnů až jeden rok) neaktivní, pokud se cena akcie pohybuje nad cenou stop-loss příkazu. Pokud dojde k dosažení zadané ceny a na trhu proběhne obchod za tuto cenu, stop-loss příkaz se zaktivní a přemění se v prodejní příkaz za tržní cenu.
Zadávání stop-loss příkazů je umění, protože je vždy velmi těžké najít tu správnou hranici, kam příkaz nastavit. Nicméně bez využívání těchto příkazů bude obchodování s pákovými instrumenty vždy daleko rizikovější.

Každá otevřená pozice na trhu se dá ještě rozdělit na jednotlivé dílčí pozice, které se prodávají v různých časových intervalech
I přesto, že se otevřená pozice dostane záhy do zisku a investor vydělává, nastává velmi důležitý krok a to rozhodnutí, v jakém okamžiku danou pozici uzavřít a uzamknout tak dosažený zisk (nebo zabránit větší ztrátě při nepříznivém vývoji pozice). V každém okamžiku si lze položit otázku: Bude trh dále růst? Nemám danou pozici prodat a nečekat, a nebo mám počkat že můj zisk bude větší?
Jeden způsob, jak vyřešit otázku, zda uzamknout zisk, či čekat na další zhodnocení spočívá v rozdělení dané pozice na několik menších pozic. Tyto menší pozice jsou poté rozděleny do dvou částí.
První část je držena na delší období a je držena i při první známce nejistoty zda bude trend pokračovat stejným směrem. Stop-loss příkaz na zajištění pozice není tak těsný a měl by umožňovat dostatek prostoru pro tzv. konsolidace trhu (zpětnou korekci, po které se trh vydá opět naším požadovaným směrem).
S druhou částí pozice je nakládáno daleko aktivněji. Tato pozice je prodávána již při prvním náznaku obratu trhu. Také stop-loss příkazy jsou umísťovány daleko těsněji a případný zisk uzamykán dříve.
Pokud po prodeji části investované pozice trh dále roste, investorovi stále část zbývá a může dále realizovat zisk. Ovšem při obratu trhu a jeho následném oslabení došlo k realizování zisku alespoň na části dané pozice.

Obchodní taktiky by se měly měnit podle počtu ztrátových, nebo ziskových obchodů, které následují bezprostředně v řadě za sebou
Celé období, ve kterém se provádějí jednotlivé obchody, se dá přirovnat k cenovému grafu akcie. Jsou období, kdy se daří a každý obchod je ziskový, naproti tomu jsou také období, kdy se nedaří a dělají se ztrátové obchody. Při aktivním obchodování (tzv. tradingu) se tyto vlny střídají tak jako maxima a minima na cenových grafech akcií.
Proto při dosažení zajímavého zisku na celkovém portfoliu (způsobené právě několika dobrými obchody v řadě) by se neměla zvyšovat investovaná částka, byť roste hodnota portfolia a celé nás to svádí se takové chyby dopouštět. Je to jako nakupovat akci na vrcholu. Statisticky totiž přijde zase období, kdy se bude dařit méně. Z tohoto důvodu by se po několika úspěšných obchodech měla investovaná částka snižovat.


Poté, co investor získá jasnou představu na jakém trhu participovat a s jakou částkou, musí projít posledním krokem investiční procesu, a to správně načasovat daný obchod. Načasování obchodu bývá to poslední rozhodnutí před samotným obchodem. Časování obchodu je velmi důležité a mělo by se řídit podle následujících faktorů.

Využívání hranic podpory a odporu je jedním z nejefektivnějších nástrojů, které mohou sloužit na časování obchodů. Prorážení hranice odporu může být velmi silným nákupním příkazem (stejně tak prorážení hranice podpory velmi silným prodejním). Stejně tak se tyto hranice využívají pro nastavování stop-loss příkazů. Velmi důležité je samozřejmě správně odhadnout hranici odporu nebo podpory. Pokud náš odhad nebude přesný, jakékoliv další aktivity, které se budou od toho odvíjet, budou neefektivní.

Prorážení trendových linií je jedním z nejvíce používaných nástrojů. Stejně jako u hranic podpory a odporu je velmi důležité najít a správně definovat trend, ve kterém se v daném okamžiku trh nachází. Narušení tohoto trendu (pokud je správně definován) je potom velmi efektivním signálem na nákup, či prodej.

Další možností je sledování tzv. procentuálního zpětného pohybu trhu. Pokud při růstovém trendu nastane zpětná korekce v rozmezích 40 – 60% předchozího růstu, může tento signál být využit na další nakupování. Zde platí pravidlo „buy the next dip“, neboli nakupuj při následném poklesu. Toto platí stejně také na klesajícím trhu.

Možnosti, kterých lze využívat pro časování obchodů, je hodně a jedině praxí si každý dokáže najít ty, které mu budou nejvíce vyhovovat. Jediné, co by měl každý mít na paměti je, že žádný indikátor by neměl být posuzován samostatně, ale vždy v kombinaci s dalšími.

Byť může celý investiční proces působit složitě, je to jediná cesta, jak zvýši výkonnost obchodů s takto rizikovými instrumenty.


Autor: Miroslav Kousalík
Ředitel pražské pobočky společnosti CYRRUS, a.s.

Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.

  • Veškerý obsah HN.cz
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Ukládejte si články na později
  • Všechny články v audioverzi + playlist