Příjmy domácností se mezi jednotlivými regiony Evropské unie liší až šestkrát. Nejnižší příjmy měli v roce 2002 obyvatelé polské oblasti Lubelskie, a to 4439 eur ročně. Naopak nejvyšší příjmy 27.754 eur vykazují domácnosti v britském hlavním městě Londýně. Pražané jsou se 14.500 eur nejbohatší z desítky nových států, ale i tak jsou těsně pod průměrem EU, uvedl v nové studii statistický úřad Eurostat.


V drtivé většině regionů z desítky unijních nováčků nedosahují příjmy domácností ani poloviny unijního průměru. Statistiky však ukazují, že nůžky mezi nejbohatšími a nejchudšími oblastmi EU se začínají mírně přivírat, protože ještě v roce 1999 byl rozdíl více než sedminásobný. Důvodem je především rychlý růst chudých regionů Polska a pobaltských zemí.


Přední příčky v žebříčku příjmů ovládla velká města západní Evropy - Londýn, Paříž, Brusel, Vídeň, Madrid či Stockholm. Vysoké příjmy mají i domácnosti v západním Nizozemsku, Severní Itálii, Badensku-Würtenbersku nebo Bavorsku.


Studie podle statistiků dokládá, že vysokému HDP nemusí vždy odpovídat i vysoké příjmy obyvatel. Například hrubý domácí produkt Prahy dosahuje přes 130 procent unijního průměru, ale platy zůstávají podprůměrné. Příčinou je prý způsob výpočtu HDP, který zahrnuje všechny firmy registrované v dané oblasti, bez ohledu na to, zda v regionu skutečně působí.
Právě v Praze má řada českých firem pouze sídlo, ale ve skutečnosti působí třeba ve Středočeském kraji nebo jinde v republice. Pražskou adresu pak volí kvůli prestiži, nebo kvůli finančním úřadům. V Praze totiž připadá na jednoho berního úředníka zdaleka nejvíce společností, což snižuje pravděpodobnost případné kontroly.
Eurostat proto zvolil jako ukazatel blahobytu lidí takzvané primární příjmy domácností, tedy jejich platy, úroky, dividendy a další příjmy z majetku. Naopak nejrůznější sociální dávky do příjmů nezapočítal, stejně jako úroveň zdanění. Protože studie porovnává detailní údaje za jednotlivé regiony, byly nejnovější údaje dostupné jen za rok 2002.


Podle Markéty Šichtařové z Next Finance sice chudé regiony dohání ty bohaté západní, ale zcela je nikdy nedoženou. Velká města si vždy podrží prvenství, protože v nich budou sídla velkých firem. Přesto má ČR šanci dotáhnout se alespoň na průměr „staré“ Evropy, míní Šichtařová. „Modely naznačují, že dotahování bude v příštích deseti letech velmi rychlé a odstraní nejmětší rozdíl v příjmech. Poté se tempo sbližování podstatně zpomalí,“ uvedla Šichtařová.

Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.

  • Veškerý obsah HN.cz
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Ukládejte si články na později
  • Všechny články v audioverzi + playlist