Zlatý poklad jako symbol výjimečnosti

Zlatý poklad jako symbol výjimečnosti

Když byla v roce 1966 tři měsíce před šampionátem v Londýně ukradena trofej pro vítěze, jen několik členů vedení FIFA vědělo o tajné schůzce s londýnským umělcem, který měl bleskově vyrobit její kopii, aby byl zažehnán hrozící skandál. Klamat svět ale nakonec nebylo třeba, zlatá soška nesoucí jméno Julese Rimeta byla o několik dní později nalezena.
Soška Zlatá Nike znázorňovala řeckou bohyni vítězství. Byla dílem francouzského sochaře Abela Lafleura a poprvé o ni bojovalo třináct týmů na mistrovství světa v roce 1930. Také zásluhou viceprezidenta FIFA Ottorina Barassiho, který během druhé světové války trofej schovával pod postelí v krabici od bot, se později stala symbolem mistrovství světa.
Na šampionátu v Mexiku v roce 1970 ji po zisku třetího titulu mistrů světa získali natrvalo do svého vlastnictví Brazilci. Nikdo neznal vhodnějšího majitele, zvlášť když Brazilci tvrdili, že u nich bude Zlatá Nike v bezpečí, neboť i brazilští zloději milují fotbal. Mýlili se. V roce 1983 byla trofej podruhé ukradena a už se nikdy nenašla.
Současná trofej, o kterou budou letos fotbalisté bojovat podeváté, sice nenese žádné vznešené jméno, ale význam své předchůdkyně neztratila. Ital Silvio Gazzaniga z téměř pěti kilogramů zlata vytvořil svou představu dvou sportovců, kteří mezi vztyčenýma rukama nesou zeměkouli.