Zájem o nemovitosti "u vody" roste

Zájem o kanceláře v Praze po téměř roční pauze znovu roste, vyplývá z analýzy, kterou zveřejnilo Prague Research Forum, jehož členy je pětice největších realitních kanceláří v republice.
Povodně, které zasáhly republiku v roce 2002, již nemají na ceny nemovitostí vliv, díky protipovodňovým opatřením se Karlín a Holešovice, které patřily k nejpostiženějším, stávají prestižními lokalitami.

Obsazenost stoupá

Do nových administrativních budov se stěhují především finanční služby, IT sektor a služby zaměřené na prodej spotřebního zboží. Volných kanceláří je tak oproti minulému roku méně. Přestože za poslední rok bylo zkolaudováno několik nových budov.
Z jejich celkové plochy je v současnosti k pronájmu přibližně 14 procent - ještě loni to přitom bylo téměř dvacet procent.
Nájemné, které se platí za kanceláře, se proti uplynulému roku příliš nezměnilo. Nejvyšší je stále v centru města, kde nájemníci platí 18 až 19 eur za čtvereční metr na měsíc. O něco nižší - 14 až 16 eur - jsou ceny například v oblasti Karlína, Holešovic nebo Pankráce.
Zájem přitom roste i o kanceláře v místech, kde nejsou zcela dobudovány protipovodňové bariéry. To je i případ části Karlína. Jak potvrdil Aleš Vobruba, viceprezident developerské společnosti Orco Group, poptávka zatím neroste tak strmě jako na jiných místech města, ale zato stoupá stále.
Například společnost PPF majetková začala pronajímat kanceláře a obchody v čerstvě zrekonstruované budově bývalého podniku zahraničního obchodu Kovo v Praze-Holešovicích (dnešní Tokovo) již od osmi eur za měsíc na čtvereční metr.
"Nejmenší možná výměra kanceláře je čtyřicet čtverečních metrů. Cenová úroveň se liší podle typu a umístění prostor," uvedl Tomáš Krones, předseda představenstva společnosti PPF majetková.
Zatímco developeři a velké firmy, které se stěhují do kanceláří v zátopových územích, se velké vody převážně nebojí, u obyvatel Prahy je podle realitních makléřů situace jiná.

Obavy a cenové rozdíly

Strach z povodní není přitom příznačný jen pro Česko. Například v německém Kolíně nad Rýnem nebo v londýnských Docklands byly ceny domů ohrožených záplavami přibližně o dvacet procent nižší, než je tomu u srovnatelných budov mimo povodňové území. Vše se ale mění v okamžiku vybudování protipovodňových opatření.
V Praze je tento rozdíl menší - v současné době dosahuje přibližně deseti procent. Experti na realitní trh se ale domnívají, že v lokalitách, kde nebudou vybudovány kvalitní protipovodňové zábrany, může během následujících let k dvacetiprocentnímu propadu ještě dojít. Je tak zcela logické, že vlastníci budov v záplavových lokalitách, ale i developeři a investoři "tlačí" obce, aby spolehlivé protipovodňové zátarasy vybudovaly.
To je právě i případ Karlína, Holešovic nebo Libně, kde v posledních čtyřech letech vzniká nové administrativně-obytné centrum, jedno z nejvýznamnějších v hlavním městě. "Výstavbu protipovodňových opatření pečlivě sledujeme. Pozornost, jakou jim ale pražský magistrát věnuje, developery přesvědčila, že se o své projekty v Karlíně a Libni obávat nemusí," řekl HN nedávno Arnošt Hejduk z agentury Rooney & Bennett, která developerské firmy v Karlíně zastupuje.
Například společnost Europolis v Karlíně plánuje na příští rok zahájení stavby sedmipatrového administrativního centra za tři miliardy korun o celkové podlahové ploše přibližně 23 tisíc metrů čtverečních. Objekt se má stát třetí z pěti plánovaných budov projektu River City Prague.

Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.

  • Veškerý obsah HN.cz
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Ukládejte si články na později
  • Všechny články v audioverzi + playlist