Česko v usnadnění života firem příliš nepokročilo

Česko v usnadnění života firem příliš nepokročilo

Česko se ani po třech letech výtek od Světové banky nevyrovnalo se svým postojem vůči podnikatelům. Liberálnější postoj má před domácí ekonomikou plná čtyřicítka zemí světa.
Litva, Estonsko, Chile nebo Botswana? Možná leckomu připadají tyto státy ve srovnání s Českem zaostalé, podmínky pro podnikání tam jsou ale znatelně jednodušší. Od loňska se totiž Česku nepodařilo podle zprávy Světové banky zlepšit nic důležitého k rozjezdu podnikání.

Příliš pomalé změny

Česko si tak drží stále nepříjemný primát ve střední a východní Evropě. K nejjednoduššímu podnikání si živnostník musí pořídit deset razítek - což neznamená pouhých deset návštěv příslušných úřadů - a po splnění všech právních úkonů musí čekat nejméně čtyřicet dalších dní, než se dozví, zda smí podnikat nebo ne.
Zástupci podnikatelů ale přesto tvrdí, že se situace lepší. "Myslím, že jdeme správným směrem, i když z hlediska podnikatelů pomalu," komentuje závěry Světové banky expert Svazu průmyslu a dopravy Oldřich Körner. I když totiž v posledním roce nastaly některé změny, v praxi se příliš neprojevily.
"Změny v českém právu také možná nestihla zaznamenat Světová banka ve svém celosvětovém průzkumu, který samozřejmě trvá nějakou dobu," nechtěl situaci příliš kritizovat prezident Hospodářské komory Jaromír Drábek. Připouští však, že halasně propagovaná podpora rozvoje podnikání ze strany vlády zatím nepřinesla žádný praktický výsledek.
"Naším záměrem je stále posílit pozici věřitele - ale ne proto, aby jako dosud podnik v potížích dospěl k zániku, ale aby se uzdravil a mohl dál fungovat," upozorňuje na jedno z citlivých míst Körner. Podle statistik přitom dosud 97 ze sta firem v konkursu končí likvidací.
Situaci řeší i politici. "Vláda již schválila nový úpadkový zákon, který bude moderní normou. Konkursy pak budou trvat daleko kratší dobu a nepovedou nutně k zániku podniku," slibuje například vicepremiér pro ekonomiku Martin Jahn.
Osobně se také angažuje ve zjednodušení administrativy státu. "K další podpoře firem a podnikatelů přispěje nižší podnikové zdanění, paušály pro živnostníky či projekt jednotného kontaktního místa pro podnikatele," připomíná konečný cíl, který byl vytvořen po domluvě s Hospodářskou komorou. Živnostníci by tak v budoucnu měli chodit na jeden úřad a vyplňovali by mnohem méně formulářů.

Vláda se snaží držet krok

V hodnocení Světové banky se podle expertů nemohly dosud projevit například snahy o zrychlení zápisů do obchodního rejstříku. Šedesátidenní lhůty by měly být minulostí, rejstříkové soudy by měly od počátku léta vyřídit vše do maximálně dvou týdnů.
"V době moderních technologií je i toto zlepšení neuvěřitelná doba, zápisy i změny by měly být vyřízeny během několika minut, ne v desítkách dní," kritizuje zákonem povolenou pohodlnost pro úředníky Tibor Bokor z Wood & Company.
"I tak je to stanovení maximálních lhůt pro zápis do rejstříku naprosto průlomové," říká projektová manažerka České kapitálové informační agentury Petra Doležalová.
Podnikatelé také oceňují připravované snahy v oblasti úpadkového zákona, naopak velká kritika se z řad zaměstnavatelů snáší na připravovaný zákoník práce. Ten už musela dokonce vláda dvakrát v posledních týdnech kvůli razantnímu odporu podnikatelské sféry odložit.

Kritika je jen varováním

Rating České republiky zpráva Světové banky neohrozí. "Není to sice nejhorší zpráva, ale není to ani nejlepší vysvědčení," reaguje výkonný ředitel oficiální české agentury na oceňování hodnoty firem, měst i státu CRA Rating Agency Petr Vinš.
Zároveň ovšem přiznává, že například zahraniční investoři podobné zprávy bedlivě sledují a mohou tak ovlivnit jejich rozhodování o budoucích investicích.
Uklidňovat se tím, že v Brazílii jsou na tom podnikatelé hůř a musejí si na založení své firmy počkat třetinu roku, není podle ekonomů a majitelů podniků žádná omluva pro české politiky, kteří podceňují ekonomickou legislativu.
Tak třeba sousední Německo za posledních dvanáct měsíců pro své podnikatele provedlo razantní změny. Ještě před rokem každá změna trvala úřadům 45 dní - o týden víc než v Česku. To je ale minulost. Sousední byrokracie zrychlila svou práci na průměrných 24 dní a odbourala jedno úřední razítko.
Laxní čtyřicetidenní průměr neznají ani v ostatních okolních zemích. Na Slovensku trvá změna v obchodním rejstříku 25, v Polsku 31 a v relativně byrokratické Francii jen osm dní.
"Firmu jsem založil během odpoledne," říká prodavač novin, Ir Scott Marcussen. Zároveň ale dodává, že to bylo jednoduché oznámení živnosti, protože národní předpisy od něj nevyžadovaly žádná potvrzení o vzdělání nebo praxi. "Berní úřad mne ale přišel zkontrolovat hned po prvním měsíci činnosti," dodává.