Strany nevědí, jak oslovit mladé lidi

Pro nervózní studenty gymnázia v Kolíně to včera byla nečekaná návštěva. Do třídy, kde právě začínaly maturity, vstoupil úderem deváté hodiny šéf ODS Mirek Topolánek.
Nejprve všem popřál hodně štěstí, svěřil se, že i on byl při závěrečné zkoušce "lehce nervózní", a pak po dvou minutách i s doprovodem odešel. Politickou agitaci ve školách ale zákon zakazuje a Topolánek se také brání, že nešlo o předvolební akci.
"Takhle jsem už objel možná tisíce škol. A pro studenty je důležité stýkat se a debatovat s elitami - ztratí tak ostych a získají zdravou agresivitu," vysvětloval později Topolánek. I to je způsob, jakým se politici před volbami snaží získat mladé voliče. Tedy osmnácti- nebo devatenáctileté studenty, kteří končí střední školy a teď se poprvé v životě rozhodují, jestli půjdou k volbám a komu dají svůj hlas.

Jde o půl miliónu voličů
A ve hře opravdu není málo hlasů: podle Českého statistického úřadu může letos do sněmovny poprvé volit více než 530 tisíc lidí mezi osmnácti a jednadvaceti roky.
Pro srovnání: voličů je v Česku asi osm miliónů, z toho k urnám chodí zhruba polovina.
Jenže průzkumy i názory odborníků dokazují, že politici o mladé voliče soupeřit neumějí. I proto volí politici ne právě účinné způsoby, jak mladé zaujmout.
Jako právě Topolánek v kolínském gymnáziu.
"Maturanti určitě nejsou hloupá skupina lidí. Vycítí, když se jim někdo podbízí. Politik, který chce oslovit mladé, musí být někdo přirozený, komu se dá věřit. A tuhle roli politici nedokáží přesvědčivě hrát," říká politolog Josef Mlejnek z Univerzity Karlovy.
Podobně jezdí za studenty i jiní - třeba místopředseda vlády Jiří Havel (ČSSD) objížděl střední a vysoké školy a vysvětloval, co by přineslo zavedení rovné daně, kterou prosazuje ODS.
Necelý měsíc starý průzkum agentury Factum Invenio pro týdeník Ekonom a internetový portál iHned ukázal, že nejvíc prvovoličů oslovuje Strana zelených.
Hlas by jí dalo 23 procent z nich. A její předseda Martin Bursík také přiznává, že o mladé voliče velmi stojí. Občanským demokratům věří 14,2 procenta těchto lidí, lidovcům 10,1 procenta.
Naopak levicové strany nejsou pro prvovoliče příliš zajímavé. Pro KSČM by hlasovalo 3,3 procenta, sociální demokraty by volilo dokonce jen 1,3 procenta.

Programy pro mladé jsou
Čísla jsou to podstatně jiná než před čtyřmi lety. Lidé, kteří šli poprvé volit, se tehdy podle průzkumu agentury SC&C pro Lidové noviny nejčastěji vyjadřovali pro ODS (33 procent) a ČSSD (18,9 procenta). Na opačné straně stáli komunisté (6,3 procenta) a Strana zelených (5 procent).
Strany přitom mají v programech body, které by mohly mladé zajímat - ať už je to placení školného, zdaňování brigád nebo zrušení přijímaček na vysoké školy.
"Jenže strany to nedokáží srozumitelně říct. A mladí mají pocit, že pro jejich budoucnost nejsou volby důležité," míní socioložka Jana Hamanová z agentury SC&C.
Podle politologa Mlejnka se nejlépe na mladé zaměřila KSČM - například tím, že na billboardy dala ze všech stran nejvíc témat, jako školné nebo snazší přístup k bydlení.
"Naopak ČSSD to má s lákáním mladých těžké - lidé si pamatují, jak dal Paroubek rozehnat CzechTek," říká Mlejnek.
Zelení zase podle Mlejnka nedokáží "prodat", že mohou do sněmovny přivést nové tváře, po kterých část veřejnosti volá.

Čím míří strany na prvovoliče