Cizí inženýři čekají na práci dlouho

Cizí inženýři čekají na práci dlouho

Pět měsíců trvalo, než dva srbští softwaroví specialisté mohli nastoupit do vývojového centra americké firmy CA (bývalá společnost Computer Associates) v Praze.
"To je neúměrně dlouho, za tu dobu se může změnit situace na trhu, objeví se nové projekty, mohou se změnit i požadavky na kvalifikaci uchazeče," říká personální manažerka firmy CA Eva Kopecká.
S podobnými obtížemi shánějí zahraniční specialisty ze zemí mimo Evropskou unii, tedy například z Rumunska či ze Spojených států, i firmy jako Hella Autotechnik, DirCone, Procter & Gamble, Oracle Czech a desítky dalších.
Podle společnosti LMC, provozující portály prace.cz a jobs.cz, momentálně v Česku chybí více než 7500 specialistů v oblastech, jako jsou IT, strojírenství či chemie. Firma přitom neregistruje všechny pracovní nabídky, úřady práce odhadují volná místa v těchto profesích na deset tisíc.
Čeští odborníci, jejichž zkušenosti a jazykové znalosti by požadavkům firem vyhovovaly, chybějí.
Naproti tomu lidé ze zahraničí, kteří firmám vyhovují, mají na český trh práce ztížený přístup.

Povolení se má zjednodušit

Nedostatek specialistů, který brzdí rozvoj firem a tím i tempo růstu celé ekonomiky, se má do budoucna vyřešit.
"Naše ministerstvo ve spolupráci s CzechInvestem připravuje návrh vyhlášky, která by zjednodušila získání pracovních povolení pro ty profese, které v určitých regionech chybějí," říká Miloš Tichý z odboru zahraniční zaměstnanosti ministerstva práce. Příprava paragrafů je ale podle něho složitá. Nedokáže proto odhadnout, kdy bude vyhláška dokončena.
"Každý stát si svůj pracovní trh chrání, jde o politiku, to nemohu kritizovat," říká Nataša Randlová z advokátní kanceláře Procházka, Randl, Kubr, která často vyřizuje pracovní povolení pro zahraniční manažery. "Ale postoj české administrativy lze považovat za schizofrenní. Na jedné straně stát miliardovými investičními pobídkami láká zahraniční firmy, a na druhé straně ztěžuje získání pracovního povolení pro zahraniční manažery, kteří mají tu investici řídit."
Podle Randlové by se měl snížit i počet dokladů, které stát po pracovnících ze zemí mimo Evropskou unii vyžaduje. "Americký manažer musí například dodat výpisy z rejstříku trestů ze všech zemí, v nichž v posledních třech letech pracoval déle než šest měsíců. V globálních společnostech manažeři často rotují, za tři roky vystřídají i tři země, a těžko z těch zemí povolení získávají," popisuje Randlová.
Výpis musí potvrdit tamní notář, na listině pak musí být razítko Ministerstva zahraničních věcí, které potvrzuje, že notář je notář, a nakonec i razítko českého zastupitelského úřadu, které potvrzuje, že tamní ministerstvo zahraničí je ministerstvo zahraničí. "A nakonec se to celé musí nechat přeložit," vylíčila Randlová získávání dokumentů, které Česko požaduje.
"Naším cílem je zaměstnávat především české občany, cizinci musí splňovat to, co chceme po Češích," hájí stát Tichý.

Rumuni chtějí do Prahy

Nejvíce cizích inženýrů a techniků, kteří jsou v Česku zaměstnáni, pochází ze Slovenska a z Polska.
V posledním roce se ale zájem o zaměstnání v Praze zvýšil mezi Bulhary a Rumuny. Mohou za to tuzemské personální agentury, které začaly inzerovat nabídky pracovních pozic v českých firmách i v těchto zemích. "Ze sedmadvaceti odpovědí na inzerát zveřejněný na Slovensku, v Polsku, Maďarsku a Rumunsku bylo dvacet z Rumunska," uvedla Mirka Huberová, manažerka firmy LMC.
Zájem Rumunů potvrzuje i Jiří Sova, manažer personální agentury Grafton Technologies.
"Pro pražské centrum firmy Honeywell zajišťujeme techniky. Z Rumunska jsme dostali stovku odpovědí, z toho s dvaceti uchazeči jsme již dělali telefonické pohovory a pět z nich pozveme do Prahy k osobnímu jednání," dodává Sova.

Import mozků vázne

V České republice nyní chybí nejméně 7500 specialistů v informačních technologiích, strojírenství a chemickém průmyslu.
Čeští specialisté nejsou, zahraničním ztěžuje přístup byrokracie.
Pokud chce člověk ze zemí mimo eurozónu a Švýcarsko pracovat v Česku kratší dobu než tři měsíce, tři měsíce mu trvá vyřízení jeho žádosti: nejméně měsíc shání doklady jako pracovní vysvědčení či výpisy z rejstříků trestů ze všech zemí, v nichž v posledních třech letech působil. Měsíc mu úřady vyřizují povolení k zaměstnání. Měsíc musí čekat na povolení k pobytu.
Pokud chce týž člověk pracovat v Česku déle než tři měsíce, pak úřední kolečko trvá nejméně pět měsíců: měsíc shání doklady, za týden má pracovní povolení a čtyři měsíce čeká na povolení k pobytu.
Pracovní povolení je vystavené na konkrétního zaměstnavatele, při změně zaměstnání musí cizinec žádat znovu.
Zatímco ve Francii nebo v Dánsku platí pro nedostatkové profese (řezníci, taxikáři, číšníci) zkrácené řízení, v Česku ne.

Zdroj: lmC, Ak Procházka, rANDL, kUBR