Masarykova univerzita otevřela první pavilony kampusu

První čtyři pavilony univerzitního kampusu v Brně-Bohunicích ode dneška slouží potřebám vědy. Masarykova univerzita otevřela takzvané Integrované laboratoře biomedicínských technologií (ILBIT), které budou pro výzkum a výuku využívat lékařská fakulta a přírodovědecká fakulta. Jejich stavba stála 712 milionů korun a trvala 12 měsíců, řekl dnes novinářům rektor Masarykovy univerzity Petr Fiala.

Za hlavní výhodu nového objektu označil zejména to, že umožní spolupráci obou fakult. "Očekáváme, že využívání laboratorních prostor a přístrojů společně přinese něco navíc," řekl. Vedení fakult si od přestěhování do nových prostor slibuje také to, že bude možné přijímat více studentů.

Masarykova univerzita v Brně-Bohunicích včera otevřela první čtyři pavilóny nového kampusu.
"Špičkovým vybavením se navíc dostáváme do podmínek srovnatelných se zahraničními univerzitami," připomněl děkan přírodovědecké fakulty Milan Gelnar. V nových pavilonech o celkové užitné ploše téměř 7000 metrů čtverečních je například Laboratoř biologie embryonálních buněk, Biologický ústav lékařské fakulty či Národní centrum pro výzkum biomolekul. "Zjednodušeně řečeno my se budeme zabývat buňkou a naši kolegové z přírodovědecké fakulty molekulami," vysvětlil děkan lékařské fakulty Jan Žaloudík.

Hotové laboratoře představují zhruba jednu sedminu z plánovaného rozsahu kampusu. Po dokončení ILBIT se chystá takzvaná Modrá etapa, která zahrnuje výstavbu šesti objektů pro výuku, informační centrum s knihovnou a propojovací most.

Univerzitní městečko pro 5000 studentů a 500 vysokoškolských pracovníků by mělo být hotovo v polovině roku 2008. Celkové náklady na jeho výstavbu jsou nyní plánovány na 5,1 miliardy korun, původně se počítalo se 3,9 miliardy korun. Zdražení způsobilo podle vedení univerzity zejména zvýšení daně z přidané hodnoty, nárůst cen ve stavebnictví a inflace.
Škola hradí přes 40 procent nákladů stavby, vzala si úvěr. Od roku 2009 by pak měla po 20 let splácet Evropské investiční bance 89 milionů korun ročně. Zbývající část platí ministerstvo školství, brněnský městský rozpočet a vlastní zdroje univerzity. Projekt má i řadu kritiků, podle kterých je příliš megalomanský.