Srovnání. Evropská unie volá po zvýšení počtu vysokoškolsky vzdělaných lidí a rozšíření základny pro další vědeckou činnost, kterou je doktorandské studium. "Jenomže příjem doktoranda často nedosahuje ani poloviny příjmu bývalých spolužáků, kteří pracují v komerční sféře," tvrdí R. Bednárik ze Strediska pre štúdium rodiny a práce MPSV SR a B. Chovancová z bratislavské Ekonomické univerzity. Podobné problémy jako začínající vědci na Slovensku mají i jejich kolegové v Česku, Polsku a Maďarsku. Ve všech čtyřech zemích je však tendence zvyšovat doktorandské stipendium, které jde výhradně ze státních zdrojů. Výrazně pod úrovní průměrné mzdy jsou především stipendia v Česku.

Na Slovensku i v Česku se zachovává diferencované stipendium podle absolvovaného ročníku doktorandského studia a disertační zkoušky. Prostřednictvím stipendií podporují mladé vědce i soukromé společnosti. To se podle R. Bednárika v posledních letech týká především bank a velkých firem. Ve všech čtyřech zemích se objevuje podobný přístup. Největší pozornost věnují podpoře vzdělávání tradičně retailové banky, které mají pro doktorandy připraveny zvláštní programy (Slovenská sporite3/4na, Česká spořitelna, maďarská OTP Bank a polská PKB). Na Slovensku firmy podle B. Chovancové nepodporují vzdělávání nijak masivně, prostřednictvím svých nadací tak ale činí třeba Slovenský plynárenský priemysel a Penta Group. V ostatních zemích je podpora firem mnohem větší. V České republice například ČEZ, Unipetrol či Škoda Holding kromě finanční podpory prostřednictvím svých nadací také oceňují úspěšné mladé vědce. V Polsku kromě tradičních firem jako je KGHM Polska Miedž či PKN se nepřímo zapojují i nové, především telekomunikační společnosti (Telekomunikacja Polska). Podobný přístup se objevuje i v Maďarsku, kde společnosti Mol, BorsodChem, či T-Magyar Telecom různými formami spolupracují s univerzitami. Více na www.hn-online.sk.