Kreditní karty způsobují nejvyšší zadlužení

Česká republika patří k nejméně zadluženým zemím mezi vyspělými státy. I když od poloviny roku 2000 roste zadlužení tuzemských domácností velkým tempem, podíl dluhů na finančním majetku domácností se v ČR pohybuje kolem 24 procent. Vyplývá to ze studie finančního serveru Měšec prezentované na odborné konferenci o zadlužování českých domácností.

Nejvyšší úroveň zadlužení je ve Spojených státech a ve Velké Británii, kde jsou nejběžnější formou poskytování úvěrů kreditní karty. Ty totiž nejsou účelové a nerozlišují půjčky na malé a velké.
Pro kontinentální Evropu, kde je zadlužení domácností nejnižší, jsou typické hlavně osobní půjčky.
K evropským státům s největším podílem patří Norsko s 80 procenty, nejnižší je s 20 procenty podíl v Řecku. Podle odborníků se Češi nemusí problémů plynoucích z přílišného zadlužení obávat.
České domácnosti na konci srpna dlužily bankám a finančním institucím zhruba 490,6 miliardy korun. Na jednoho obyvatele připadá dluh zhruba 47.800 korun. Proti loňskému srpnu stouplo zadlužení českých domácností o více než 119 miliard korun.

Předlužení je patologickým jevem
Česko není podle studie v procesu zadlužování výjimkou. Obdobný trend zažívají všechny země vyspělého západního světa. "Hnacím motorem jsou ve většině zemí hypotéky a kreditní karty, ale někteří autoři mezi příčiny uvádí i existenci státu blahobytu," uvádí studie.
Je však třeba rozlišovat mezi zadlužením a předlužením. Zatímco zadlužení není ničím neobvyklým, předlužení již znamená problém.
Podle studie Bank de France z roku 2005 je předlužení v 73 procentech případů způsobeno ztrátou zaměstnání, nemocí v rodině či rozvodem. Pouze ve 14 procentech případů je důvodem velké množství úvěrů. Právě proto, že je předlužení spojeno i s takovými jevy jako ztráta zaměstnání, nemoc či rozvod je předlužení podle předsedkyně občanského sdružení SPES Andrey Běhálkové již patologickým jevem.

Počet exekucí roste
V současné době v Česku nesplácí své dluhy přibližně 36 tisíc domácností. Asi 8 procent všech domácností je předlužených. Přičemž důvodem je ve třech až čtyřech procentech případů hypoteční úvěr a ve 14 až 15 procentech případů spotřebitelský úvěr.
S tím souvisí i větší množství prováděných exekucí. Oproti loňskému roku vzrostl jejich počet o 10 procent na přibližně 300 tisíc. Úspěšnost exekucí je u vyšších částek 30 až 60 procent, u nižších částek je vyšší.
Podle Běhálkové se stává, že poskytovatelé úvěrů uvádějí chybnou výši RPSN (roční procentní sazba nákladů) nebo ji odmítnout sdělit před podpisem smlouvy. Velkým problémem je i špatná informovanost žadatelů o úvěr. Někteří klienti ani netuší, co podepisují. Například že součástí smlouvy byla i takzvaná rozhodčí doložka. Podle Běhálkové je přitom postavení klienta při rozhodčím řízení horší než při exekučním řízení.

Částečně chránit klienty před zadlužením by měly úvěrové registry. Ty totiž uchovávají data o platební morálce dlužníků a stavu jeho dluhů, které má u členů registru. Problémem je, že odmítnutý žadatel si může jít půjčit ke společnosti, která není členem žádného úvěrového registru.
Nedávno rozeslané inzeráty nabízející za poplatek výmaz z registru dlužníků slibují neproveditelné. Skutečný výmaz je nemožný, uvedl finanční ředitel CCB spravující bankovní registr Pavel Finger.

K nejohroženější skupině při zadlužování ve vyspělých státech patří nízkopříjmové domácnosti. "Jejich ohrožení vyplývá z toho, že splátky úvěrů jim ukusují nejvíce z jejich příjmů v rámci jednotlivých příjmových skupin," uvádí studie.
Například v USA deset procent domácností s nejnižšími příjmy na dluhy platí 18,2 procenta svých příjmů, zatímco u deseti procent nejvíce vydělávajících domácností jde o 9,3 procenta. V ČR se tato hodnota podle studie pohybuje kolem 4,5 procenta, ačkoliv se v uplynulých 16 letech více než zdvojnásobila.
ČR tedy zatím nehrozí podle názoru ekonomů nebezpečí, že by se lidé příliš zadlužovali a ohrozilo to ekonomiku.