Financování firem a soukromý kapitál

Podle Příručky k investování soukromého a venture kapitálu, kterou vydala Czech Venture Cupital & Private Equity Association, "anglický pojem private equity znamená střednědobé až dlouhodobé financování poskytované za získání podílu na základním kapitálu podniků, jejichž akcie nejsou obchodovány na burze a které mají potenciál pro tvorbu hodnoty v budoucnu." Pro konzervativní poskytovatele kapitálu, například banky, je obtížné odhadnout rizika spojená s novými podnikatelskými projekty. Nezapadají jim do statistik a defaultních modelů. Získání kapitálu pro novátorský či jinak rizikový projekt je pak velmi náročné. Je zřejmé, že každé podnikání je provázeno rizikem. Banky, které jsou v tuzemských podmínkách tradičními dodavateli kapitálu, omezují svá rizika při půjčování peněz složitým hodnocením bonity klienta a vyžadují majetkové zástavy. Nejefektivnější pro ně je úvěrovat velké podniky mnohamiliónovými částkami, protože administrativní náročnost velké i malé půjčky je srovnatelná a z velkého úvěru je také mnohem větší úrokový zisk.

Jak za tohoto stavu sežene kapitál začínající podnikatel pro financování byť velmi perspektivního záměru? Může se obrátit na firmy pracující se soukromým kapitálem. Zjednodušeně řečeno rizikový kapitál poskytuje zdroje nadějným projektům, jejichž plány a záměry slibují vysoký zisk. Může jít o vývoj a prodej nového výrobku nebo služby, zavádění progresivních technologií, které zlevní stávající výrobu, nebo vyplnění místa na trhu dosud neznámým výrobkem či službou.

NIC NENÍ ZADARMO

Vysoký očekávaný zisk je doprovázen vysokým rizikem. To je důvod, proč se banky financování k takovým projektům staví opatrně. Jak se může firmám rizikového kapitálu jejich podnikání vůbec vyplatit? Zhruba pět investičních případů z deseti je totálně ztrátových, ve třech případech se vložené finance jakž takž vrátí a zbylé dva projekty uhradí celkové ztráty a ještě vygenerují zisk.

Někomu by se mohlo zdát, že v praxi dostane podnik peníze od venture investora takříkajíc na dobré slovo a za jejich utracení se nemusí nikomu zodpovídat. Opak je pravda. Firmy pracující se soukromým kapitálem sice nepožadují majetkové zástavy, protože zpravidla nepůjčují peníze, ale v drtivé většině případů vkládají prostředky přímo do základního kapitálu klienta. Stávají se tak (obvykle) menšinovými vlastníky podniku se všemi právy. To znamená, že požadují účast na řízení podniku členstvím ve statutárním orgánu. Zisk pak realizují investoři rizikového kapitálu prodejem svého majetkového podílu po zhodnocení firmy, a to buď většinovému vlastníkovi, nebo na veřejném trhu. Jinak řečeno: Investor pracující s rizikovým kapitálem zhodnotí své peníze jen v případě, pokud bude vydělávat i tvůrce podnikatelského záměru.

Soukromý kapitál nemá o zájemce nouzi. Venture fondům se nabízejí stovky až tisíce zájemců ročně, ale jen malý zlomek projektů je skutečně nadějných, aby vzbudily vážný zájem soukromého kapitálu

Do jaké míry se private equity investor angažuje při řízení podniku, do kterého vkládá peníze? Zpravidla je to tak, že nezasahuje do operativy podniku (projektu), ale ovlivňují rozhodování na strategické úrovni. Někteří poskytovatelé soukromého kapitálu jsou také schopni zajistit kvalitní právní podporu nebo zpracovávat finanční analýzy. V tom je zásadní odlišnost venture kapitálu od běžného společníka firmy.

SPECIALIZACE V POSKYTOVÁNÍ KAPITÁLU

Společnosti poskytující soukromý kapitál se často odlišují podle toho, v jaké fázi rozvoje vstupují do projektu. Na zabezpečení vývoje výrobku, který teprve vznikne, se zaměřuje předstartovní financování. V části dnes středně velkých podniků by mohli vyprávět o svém vzniku doslova v garáži, jak sháněli peníze na spuštění svého projektu, dokud se jim nepodařilo zaujmout investora rizikového kapitálu. Firmám, které mají svůj výrobek připraven včetně vymezeného trhu a organizačního zabezpečení, se věnuje startovní kapitál. Pokud firma ještě nedosáhla zisku, ale investor cítí její možnosti, používá k urychlení jejího rozvoje financování počátečního rozvoje. Nejrozšířenější použití rizikového kapitálu v Evropě se týká rozvojového financování. To je v případě, kdy malá úspěšná firma potřebuje rozšířit trhy, zavést nové výrobky či uhradit náklady spojené se svým růstem. Rizikový kapitál se věnuje i financování akvizic. Mnoho menších nadějných firem je pod tlakem vysokých nákladových úroků v kombinaci s velkými pohledávkami, což může působit krátkodobý kolaps cash-flow. V tom případě může private equity profinancovat dluhy výměnou za podíl ve firmě. Speciálním typem je záchranný kapitál, který je prakticky výlučně spojován s příchodem nového managementu, jenž získává ve firmě vlastnický podíl.

ZÁSADNÍ ROZDÍL

Klíčovým rozdílem mezi bankou a private equity investorem spočívá tedy v tom, že na rozdíl od bank se při poskytování financí nerozhoduje soukromý investor podle ohodnocení záruk a zajištění splácení vložených prostředků, ale především podle atraktivnosti podnikatelského záměru a předpokládané schopnosti jeho tvůrců záměr úspěšně realizovat. Zatímco zisk banky (úrok) je zpravidla odvozen od běžných sazeb na trhu, případně mírně ošetřeným o riziko, může menšinový podíl soukromého kapitálu představovat i několikanásobné zhodnocení investice. Když firma neuspěje, pak ztrácí vložené prostředky i investor. Rozdíl bývá také v investičním horizontu. Na rozdíl od bank, které zpravidla poskytují střednědobý kapitál, investiční horizont rizikového kapitálu se pohybuje od dvou až třeba po deset let.

Zájemce o soukromý rozvojový kapitál musí být schopen demonstrovat, že má společnost, která produkuje osvědčený výrobek či službu a záruku, že společnost má nebo může dosáhnout pevného postavení na trhu. Podmínkou je také úplný manažerský tým marketinkových, výrobních a finančních specialistů, kteří jsou schopni realizovat záměry tak, jak byly naplánovány. V neposlední řadě je důležitý i podnikatelský záměr, který výstižně dokazuje, proč by do společnosti měly být investovány peníze a jakou formou budou investorovi poskytnuty výnosy.

Pro financování soukromým kapitálem nestačí nadějný projekt, ale je nutné splnit některé požadavky poskytovatele. Například bude pravděpodobně nutné předat svým budoucím společníkům podrobné výsledky hospodaření či se podrobit hloubkové kontrole, takzvanému due diligence.

NIKDY NEBUDE ROZHODUJÍCÍ

V ekonomice, ve které jsou obchodní společnosti tradičně financovány prostřednictvím úvěrů, jak investičních tak i provozních, patrně nikdy nebude private equity kapitál hrát rozhodující roli ve financování podniků. Vyplývá to ze samotné povahy tohoto způsobu zhodnocování kapitálu. Investoři pracující s rizikovým kapitálem se zaměřují na prudce se rozvíjející podniky i obory, které slibují rychlou návratnost a vysoký zisk. Budoucí nadprůměrné výnosy však doprovází stejně velké riziko neúspěchu.

Jedním z důvodů, proč domácí podniky hledají kapitál spíše v bankách, jistá tradice. Poměr mezi dluhem a vlastním jměním je určitou vlastností podniků a u nás je zvykem ekonomiku financovat převážně bankovními úvěry. Majitelé firem také dlouho překonávali nedůvěru k rizikovému kapitálu, jehož chování je výrazně odlišné od peněžních ústavů. Banky poskytují hotové peníze a v minulosti kontrolovaly jen velmi volně, jak s nimi dlužník zachází. Investor rizikového kapitálu peníze zpravidla nepůjčuje, ale přímo vkládá do základního jmění firmy, a tak se stává společníkem.

Jako společník získává významné pravomoci ve firmě a ví velmi přesně, jak se s jeho investicemi zachází. Po zkušenostech s nevybíravými způsoby některých většinových, ale i menšinových společníků, zejména v 90. letech, mnozí majitelé váhali pustit do firmy neznámé osoby, byť přinášející kapitál. Bylo to dáno také jiným chápáním smyslu většinového vlastnictví, než jaké je obvyklé dnes. Zatímco před deseti lety bylo majoritní vlastnictví firmy prostředkem k zajištění osobního materiálního blahobytu, dnes úspěšní podnikatelé přijímají vizi, že cílem firmy je především přinášet hodnotu všem svým akcionářům.

Jak uvádí zmíněná příručka pro poskytovatele soukromého kapitálu, po určité době vlastníci podniků a jejich management složený z akcionářů začnou usilovat o prodej své investice nebo o přijetí akcií svého podniku k obchodování na burze, aby mohli realizovat zisk. Přitom příručka zmiňuje čtyři hlavní možnosti úspěšného odchodu investora z podniku. Jsou to prodej podílu, zpětný odkup, refinancování a vstup na burzu.

Prodej podniku znamená prodej akcií podniku jinému podniku, například ve stejném odvětví. Tento způsob odchodu z podniku převažuje. Často přináší vyšší ocenění podniku, než jakého by investor dosáhl po vstupu na burzu. Kupující je totiž na rozdíl od drobných akcionářů ochoten zaplatit ještě strategickou prémii

Zpětný odkup akcií v držení investora soukromého kapitálu podnikem, případně jeho managementem. Refinancováním se myslí odkup akcií investora soukromého kapitálu a dalších akcionářů jiným investorem. Vstup na burzu se realizuje v podobě primární nabídky akcií (IPO) na tuzemské nebo zahraniční burze.

-FM-

Rozdělení venture kapitálových investic

> Založení (Seed Stage) - Financování umožňující zahájit realizaci podnikatelského záměru, který někdy zahrnuje i výrobu prototypů a doplňující výzkum před uvedením výrobku na trh nebo před zahájením výroby ve větším měřítku.

> Zahájení provozu (Start-up) - Financování vývoje výrobku a počátečního marketingu. Takové společnosti se nalézají ve stadiu založení nebo provozují svou činnost po krátkou dobu a dosud neuplatnily své výrobky komerčně.

> Jiné počáteční fáze (Early Stage) - Financování společností, které již dokončily vývoj produktu a potřebují další kapitál pro zahájení komerční výroby a prodeje. Tyto společnosti nemusí ještě vykazovat zisk.

> Rozvojové financování (Expansion Capital) - Kapitál poskytovaný pro růst a rozvoj již zavedených společností. Kapitál může být použit na financování zvýšení objemu výroby, rozvoje trhu nebo produktu a/nebo jako pracovní kapitál. V Evropě je to nejčastější zaměření ven-ture kapitálu.

> Management buy-out (MBO) - Kapitál, který umožní současnému managementu a investorům získat již existující výrobní sortiment nebo obchod.

> Management buy-in (MBI) - Kapitál, který umožní vstoupit do společnosti manažerovi nebo skupině manažerů mimo společnost.

> Profinancování dluhů (Debt Replacement) - Nadějné projekty se dostávají do krátkodobé ztráty zapříčiňující kolaps cash-flow, venture kapitálový investor proplácí část dluhů firmy a získává v ní majetkový podíl.

> Záchranný kapitál (Rescue Capital) - Finance vložené do reorganizace nebo záchrany společnosti, která má problémy.

Zdroj: www.ekoinfo.cz