Komoditní trhy v poslední době poněkud ztrácejí dech, názory na jejich další vývoj se ale liší. Analytik Jan Bureš z ČSOB například soudí, že u ropy může dojít ke změně trendu nebo alespoň k větší korekci. Její průměrná cena má ale zůstat nad 50 dolary za barel. Měď by mohla podle technické analýzy do konce roku zůstat drahá, podobně jako hliník. Ten má ale příští rok vzhledem k nižším cenám ropy a energií šanci na pokles. Ceny zinku mohou podle Bureše růst i během roku 2007, zatímco nikl by mohl zlevnit.

CENY KOMODIT KOLÍSAJÍ z řady důvodů mnohem více než jiná aktiva. "V případě komoditního indexu Goldman Sachs dosahují výkyvy neboli volatilita v průměru 25 % ročně. Jsou tedy daleko vyšší než průměrných 15-16 % u akciového indexu S & P 500 a 5-6 % v případě amerických státních dluhopisů," říká Daniel Krejčí z ČSOB.

Obchody s komoditami tak nabízejí šanci na vysoký zisk. Řadě firem, jejichž výroba je silně závislá na ceně energií a kovů, jako jsou právě měď, hliník, nikl či zinek, může ale způsobit případný růst či výkyv jejich cen vážné potíže. S většinou z nich se obchoduje v dolarech, což může působit jako určitý polštář. Americká měna totiž vůči koruně dlouhodobě oslabuje a mnohdy tak pomáhá kompenzovat případný růst cen komodit. Ne vždy to ale platí v plné míře. Občasné výraznější výkyvy kurzu dolaru k české měně pak mohou domácím podnikům způsobit další problémy.

Radomír Daněk z firmy Colosseum, která obchoduje s komoditami a dalšími investičními instrumenty, doporučuje, aby si podniky při plánování dalšího vývoje nejprve stanovily nejdůležitější rizika a maximálně očekávané ztráty. Ty pak mohou vhodným zajištěním eliminovat.

Důležité je, jak má společnost nastaveny smlouvy. "V úvahu připadá více scénářů," upozorňuje Martin Mráček z ČSOB. Firmy mohou kupovat energie a suroviny a zároveň prodávat hotové výrobky na základě tržních cen, využívat při nákupu tržní a prodávat za pevně stanovené ceny, nebo mít naopak fixní ceny vstupů a tržní u výstupů.

K ZAJIŠTĚNÍ proti komoditnímu riziku, které v ČR nabízí řada velkých bank, slouží klasické termínové obchody, tedy futures, forwardy, swapy nebo opce.

Forward například kupujícího zavazuje, aby koupil určité množství podkladového aktiva (komoditu) k určenému dni za stanovenou cenu. Prodávající je zase musí za stejných podmínek prodat. S forwardy se obchoduje na mimoburzovních trzích. Jejich cena vzniká z aktuální ceny na spotovém trhu, od níž odečteme výnosy, které jsou s vlastnictvím fyzické komodity spojeny, a naopak přičteme náklady na její držení.

S růstem zásob komodity stoupá stabilita jejích cen. Růst komoditních cen na spotovém trhu zvyšuje hrozbu výkyvů (volatilitu). To platí hlavně u nejkratších forwardů.

U zlata a stříbra, které mají charakter investičního aktiva, bývají zpravidla forwardové ceny vyšší než spotové. Hlavně proto, že jejich držení není spojeno s žádným výnosem. Podle Krejčího tak má nejčastěji forwardová křivka, vyjadřující časovou strukturu cen těchto komodit, tvar contango (viz graf 1). U zemědělských a energetických komodit a průmyslových kovů, kde trh preferuje jejich fyzické vlastnictví, jsou forwardy levnější než na spotovém trhu a zpravidla tvoří formaci backwardation (viz graf 2).

Kromě futures a forwardů se s komoditami obchoduje na mimoburzovních trzích prostřednictvím instrumentů, jako jsou komoditní swapy, collary, capy a floory.

Firmě, která se chce zajistit - nejčastěji proti růstu ceny vybrané komodity - stačí, když se s bankou domluví na zajišťovacích podmínkách. V nich např. dohodne, že když bude výsledná cena o 10 % vyšší, platí rozdíl banka. Když ji naopak koupí o 10 % levněji, hradí ho firma. I tak zaplatí méně, než kdyby komoditu koupila za aktuální cenu.

Banky mají s podobnými transakcemi zkušenosti a dokážou klientovi poradit, jak ošetřit komoditní, ale také relevantní měnové či úrokové riziko.

FRANTIŠEK MAŠEK

E43_90zajisteniA.gif

E43_90zajisteniB.gif


Zaujal vás článek? Pošlete odkaz svým přátelům!

Tento článek je odemčený. Na tomto místě můžete odemykat zamčené články přátelům, když si pořídíte předplatné.

Odkaz pro sdílení:
https://ekonom.cz/c1-19631750-zajisteni-se-vyplaci