Pojistka pro klidné a zabezpečené stáří

Již několik let se hovoří o tom, že stále větší roli v individuálních finančních plánech obyvatel, zejména s přihlédnutím k neudržitelnosti stávajícího penzijního systému, bude hrát soukromé životní pojištění. Zatím však pojišťovny enormní zájem lidí, kteří by si sjednávali produkty životního pojištění jako dobrou pojistku na stáří, nezaznamenávají.

Přitom ze srovnání s vyspělými zeměmi, jako jsou například Rakousko a Německo, je patrné, že počet smluv na tamějších 100 občanů je více než 110, zatímco v České republice činí kolem šedesáti. Rovněž průměrné pojistné je u nás nižší. Vyjádřeno globálním měřítkem dosahují platby na životní pojištění v České republice ročně asi 1,6 procenta hrubého domácího produktu, zatímco v citovaných zemích se pohybují kolem dvojnásobku. A v dalších nepoměrech bychom mohli pokračovat dál.

Nízká pojistná částka je nefunkční

"Česká populace postupně začíná očekávat od životního pojištění dostatečnou pojistnou ochranu v nepříznivých situacích, takže se domnívám, že pojistné částky pro případ smrti, případně těžkých úrazů budou v nejbližších letech narůstat. Je to logický trend, který odráží vyšší vyspělost našich spotřebitelů a rostoucí životní úroveň," říká Tomáš Lain, vrchní ředitel úseku produktového managementu životního pojištění České pojišťovny, a dodává: "Zatím však naši pojištěnci nepředvídají tak daleko a neberou životní pojištění nejen jako jistotu pro současnost, ale také jako svého druhu dobrou pojistku na důchodový věk. Přitom je dnes význam pojistné ochrany a životního pojištění mnohem silnější než třeba před padesáti lety, protože s rostoucí mobilitou pracovních sil je ve společnosti mnohem méně zastoupen model vícegeneračních rodin, v nichž se držela tradice domácí péče o jejich nejstarší příslušníky, než tomu bylo v minulosti."

Pojišťovny bojují také s léty zažitými názory, že když bude člověk v produktivním věku řádně pracovat, stát se o něj v důchodu postará. Lidé si tedy dosud nebyli zvyklí spořit na stáří, ale současná potřeba, zvlášť s ohledem na stále nevyřešenou důchodovou reformu, je jednoznačná. Aby budoucím důchodcům zcela rapidně nepoklesla životní úroveň, musí se postarat sami a v produktivním věku si odkládat část svých prostředků právě na léta budoucí, kdy se budou chtít bez jakýchkoliv finančních omezení věnovat svým koníčkům, vnoučatům, být aktivní, prostě si důchodu užívat a ne v něm živořit. Problém je podle Tomáše Laina v tom, že už současní padesátníci nemají šanci naspořit si ze svého platu na solidní zabezpečení ve stáří ani na svobodu volby odejít do důchodu bez závislosti na státu. Relativně dostatečnou částku za předpokladu přibližně dvojnásobného zhodnocení si na důchod mohou zajistit dnešní třicátníci, ale pouze za předpokladu, že ze svého měsíčního příjmu budou odkládat stranou alespoň jeho desetinu. Jestliže je tedy v dnešní době průměrná měsíční mzda na hranici dvaceti tisíc korun, pak ideální měsíční částkou ke spoření na seniorská léta jsou dva tisíce korun. Těch, kteří tuto ideální sumu ukládají do některého z produktů životního pojištění či penzijního připojištění, je však stále žalostně málo.

Sám si určím, kdy půjdu do důchodu

"Životní pojištění, zvláště pak jejich flexibilní varianty, mohou být ve spoření na stáří i mladým lidem velmi dobře nápomocny. Tato pojištění totiž dokáží reagovat na nejrůznější potřeby pojištěného během jeho celého života a se slušně naspořenou částkou jej dovést až do důchodu. Ideálním začátkem spoření na stáří je například ukončené pojištění dětí a mládeže. I přesto, že žádný z čerstvě plnoletých mladíků a slečen na důchod nemá ani pomyšlení, mohou být peníze z tohoto pojištění, které naspoří dítěti na start do života rodiče nebo prarodiče, právě tím základním kamenem některého z flexibilních typů životního pojištění a plnit svoji ochrannou roli i další léta," připomíná Tomáš Lain z České pojišťovny.

Podle něj většinou majitelé těchto produktů nejdříve očekávají od svého pojištění kvalitní zajištění v případě úrazu, takže si sjednávají několikanásobky pojistných částek. Teprve když začnou po studiích sami vydělávat a založí rodinu, zajímá je zajištění dětí či krytí hypoték a úvěrů. Na všechny tyto varianty je flexibilní pojištění připraveno a lze je přizpůsobovat situaci a zároveň postupně vytvářet rezervy na stáří. A protože se průměrný lidský věk neustále prodlužuje, předpokládá se, že adekvátně s tím se bude oddalovat i státem daný termín odchodu do důchodu. Čím dříve si však člověk začne odkládat zmíněnou částku jako rezervu na stáří do životního pojištění, tím svobodnější může být v rozhodování, kdy a za jakých podmínek do důchodu nakonec odejde.

Investiční životní pojištění má zelenou

Životní pojištění jako finanční pojistka na stáří má pro každého ze svých majitelů nesporné výhody právě z pohledu "ošetření" všech nastalých životních situací. Investiční životní pojištění pak přináší klientovi ještě něco navíc - možnost investování buď do předem připravených programů pojišťoven, nebo do podílových fondů, z nichž ty dynamické mohou přinést i velmi zajímavé zhodnocení finančních prostředků. Nejmodernější typy životních pojištění právě takovou kombinaci pojištění a spoření formou investic umožňují, takže si klient může s životním pojištěním přijít na výnosy, kterých by s běžným spořicím finančním produktem nedosáhl. Dynamicky je možné v průběhu pojištění také měnit strukturu rozložení prostředků, eliminovat nebo naopak zvyšovat riziko.

"Mnoho lidí se také mylně domnívá, že synonymem životního pojištění jsou na velmi dlouhou dobu nedobytně uložené finance. Opak je pravdou. Většina pojištění umožňuje jak výběr v případě nenadálé situace, tak třeba snížení pojistné částky nebo dokonce platební prázdniny, kdy klient neplatí nic, a je stále pojištěn. V případě výběru je však nutné počítat s tím, že se klientovi výrazně sníží výnosy, takže se doporučuje po překonání složitého finančního období, pokud to půjde, vrátit vybranou částku zpět," upozorňuje vrchní ředitel Tomáš Lain.

Spořit může i starší a ne zcela zdravý člověk

Není třeba znovu zdůrazňovat, že čím dříve začne mladý myslet na stáří, tím větší šanci má zajistit si patřičnou životní úroveň. I pro pracující ve věku těsně předdůchodovém připravily pojišťovny "poslední šanci", jak lépe zhodnotit své úspory a tím si alespoň trochu svůj důchod vylepšit. Například jednorázově placené kapitálové životní pojištění umožňuje pojistit i tuto věkovou kategorii a při minimálním pojistném a maximální spořicí částce umožňuje pojistit i klienty se zhoršeným zdravotním stavem. Šanci vylepšit si alespoň trochu zasloužený důchod a ještě k tomu ušetřit na daních tak má opravdu každý.

Na trhu se dříve nebo později objeví zcela nové produkty související s výrazným stárnutím populace. Pojišťovny mají velký prostor pro pojištění péče pro přestárlé osoby, ať už jde o asistenční pomoc při nákupech, úklid domácností, péči o občany se sníženou pohyblivostí či o pojištění výdajů na zdravotní či lázeňskou péči. S nezvratným stárnutím české populace v nejbližším desetiletí bude jednak výrazně narůstat zájem občanů o tyto služby a také bude narůstat tlak na veřejné finance. To přinese přesun části výdajů na občany a hledání efektivnějších modelů zajištění péče částečnou privatizací sociálních služeb. Většina lidí touží po soběstačnosti i ve stáří, ale ne každému je dopřána. Proto by tu měly být patřičné produkty, které dají starému člověku jistotu, že nebude nikomu na obtíž a že bude na všechny potřebné služby mít. Ve světě jsou tyto produkty velmi moderní a nárůst poptávky se očekává i u nás.

I my se můžeme smát z letáků

Takové úrovně, jakou se chlubí blahobytní důchodci sousedních západních zemí, samozřejmě také můžeme dosáhnout, ale záleží jen na nás, kdy to bude. Nutno podotknout, že v zahraničí systémy dobrovolného spoření na důchod formou životního pojištění nebo penzijního připojištění fungují několik desetiletí, u nás se začalo teprve před několika lety. A po ještě kratší dobu objevují Češi důležitost finančních poradců a zejména pak finančních plánů či životních programů. Klient finančnímu poradci sdělí, kolik by si chtěl naspořit, jaké má současné potřeby a jak odhaduje budoucí, koho a co potřebuje zajistit, čeho by chtěl dosáhnout do budoucna, jaké jsou jeho současné finanční možnosti. Finanční poradce mu pak na základě jeho požadavků sestaví finanční plán, který se většinou ideálně skládá z několika produktů. Kromě životního pojištění to bývá ještě penzijní připojištění, investice do podílových fondů, stavební spoření... Neméně důležité jsou také investované částky. V okolních zemích si lidé do instrumentů na stáří ukládají trojnásobně více než Češi. Jakmile se prodlouží doba spoření a zároveň navýší ukládané peníze, mohou být naši důchodci také stejně spokojeni.

"Hovoří se o tom, že současný český penzijní systém bude s největší pravděpodobností v letošním roce naposledy v rovnováze a v dalších letech se již dostane do deficitu. Věk se prodlužuje, populace stárne, porodnost stagnuje a důsledkem toho všeho je, že podíl seniorů nad 65 let v příštím desetiletí vzroste na dvojnásobek. Možná právě toto sdělení by mohlo být odrazovým můstkem k vyšší motivaci dobrovolného spoření na penzi pro každého z nás," uzavírá Tomáš Lain, vrchní ředitel úseku produktového managementu životního pojištění České pojišťovny.