Jak spořit dál výhodně? Smlouvu uzavřete hned

Kvůli strachu ze zrušení výhod stavebního spoření si někteří lidé nyní rychle zakládají nové smlouvy i na své rodinné příslušníky. Vkládají jen malé částky a platí jen poplatek za vedení, který bývá asi 300 korun ročně. Do budoucna tak mají zajištěnu státní podporu, kdyby ji stát zrušil. Tato finta však nepomůže proti zrušení daňových zvýhodnění - uznatelnosti úvěru do daní a osvobození výnosu.

Právě tato zvýhodnění jsou však nejvíce ohrožena. Ministr financí Miroslav Kalousek chce totiž zjednodušit daně a s výjimkami zatočit. "O zrušení daňových úlev budeme debatovat, dokážu si je představit," řekl. Je možné, že budou zrušeny už v roce 2010, kdy začne platit nový zákon o dani z příjmu.

Asociace českých stavebních spořitelen se zrušením uznatelnosti úvěru a osvobození výnosu příliš nesouhlasí. Podle tajemníka Jiřího Šedivého by ale podstatu fungování systému neohrozilo. "Jsme proti, protože takový krok by zdražil investice do bydlení," řekl.

Nad budoucností stavebního spoření v Česku se stahují mraky. Na trhu je úspěšné především díky výhodám od státu, které jsou nyní v ohrožení. Právě díky nim mohou klienti na spoření získat téměř sedmiprocentní výnos.

Stát tento produkt zvýhodňuje ve třech rovinách. K úročení vkladů dvěma procenty klientům každoročně přiskakuje státní podpora, výnosy nepožírá patnáctiprocentní daň a úroky z úvěrů lze odečíst z daní.

Státní podpora zůstává

Zatímco premiér Mirek Topolánek v rozhovoru pro HN prohlásil, že je připraven státní podporu zrušit, ministr financí Miroslav Kalousek však zatím tak radikální krok odmítá. "Momentálně žádnou takovou změnu nepřipravujeme," potvrdil mluvčí ministerstva financí Ondřej Jakob.

Výše podpory činí ročně až 4,5 tisíce u starých smluv a tři tisíce korun u smluv uzavřených po roce 2003. Její zrušení by trh stavebního spoření zasáhlo smrtelně, existence některých stavebních spořitelen by ztratila smysl. "Produkt stojí a padá na státní podpoře, která motivuje klienty vkládat. Pokud by to nedělali, nebylo by z čeho půjčovat," říká Jiří Šedivý. Princip je totiž následující: peníze takzvaných přátelských klientů, kteří pouze spoří, slouží jako zdroj financování pro poskytování úvěrů na bydlení ostatním. Poměr mezi klienty s úvěrem a spořicími je dnes asi jedna ku pěti.

Staré smlouvy nerušte

Pokud by vláda výhody stavebního spoření chtěla zrušit, může se stát, že spořitelny "zaplaví" klienti, kteří by na poslední chvíli chtěli uzavřít smlouvy a výhody získat.

Tak se ostatně stalo i v roce 2003, kdy stát snížil státní podporu. Novou smlouvu tehdy uzavřely necelé dva miliony zákazníků.

Tyto "staré" výhodnější smlouvy budou brzy dobíhat, respektive bude je možno vypovědět i se ziskem státní podpory. Finanční poradci však upozorňují, aby je klienti zbytečně ukvapeně nevypovídali a neuzavírali smlouvy nové. O úroky na vkladech okolo čtyř procent a státní podporu až 4500 korun ročně by tak totiž pro další roky přišli. Pokud k tomu poradce přesvědčuje, nejedná v zájmu klienta.

Kdo má starou smlouvu uzavřenu na vyšší cílovou částku a po pěti letech ji ještě nenaspořil, může peníze ukládat dál, vyšší podpora mu do budoucna zůstane. Pokud se cílové částce blíží, může ji navýšit. Ani tak o vyšší podporu nepřijde, měl by však počítat se ztrátou výhodného úroku. "Je na rozhodnutí každé spořitelny, jak podmínky přenastaví," říká Eva Gruberová ze stavební spořitelny Hypo.

Současná vysoká inflace zatím stavební spořitelny nepřiměla ke zvedání úrokových sazeb. Úroky na spoření jsou stále okolo dvou procent. Sazby na úvěrech se pohybují od tří do necelých osmi procent. Stavební spořitelny na růst cenové hladiny tradičně reagují s větším zpožděním než banky a sazby zatím měnit nechtějí.

Změny by narovnaly trh

Zrušení státní podpory a ostatních výjimek by řada finančních analytiků a ekonomů uvítala. "Stavební spoření se svou státní podporou pokřivuje celý finanční trh a znevýhodňuje ostatní formy spoření či investování," říká například David Marek z Patria Finance.

Stavební spoření bez státní podpory by však ztratilo smysl. "Bylo by jenom druhem termínovaného vkladu. Jeho výnos by se dostal na úroveň spořicích účtů," říká Vít Kalvoda z poradenské společnosti Sophia Finance.

Častým argumentem proti stavebnímu spoření, který použil i Mirek Topolánek, je, že neslouží na bydlení. Jiří Šedivý to však rezolutně odmítá. "Tyto názory vycházejí z fatální neznalosti fungování systému," míní s tím, že spořitelny pravidelně půjčují dvojnásobek úvěrů oproti hypotečním bankám. Průměrná výše těchto úvěrů je však podstatně menší.