České pivo není europivo, říká vrchní sládek Plzeňského Prazdroje Jan Hlaváček

Jan Hlaváček je už z páté generace Hlaváčků-pivovarníků. Jeho předchůdci pivo vařili, ale i zastávali manažerské posty - jako třeba Janův otec Ivo Hlaváček, který v Plzeňském Prazdroji působil přes třicet let a do roku 1987 celý podnik řídil.

"Mít předky v pivovaru, kde děláte, není jenom výhoda. Člověk je víc pod drobnohledem, co se u jiného přejde, na to se u mě hledí jinak. Ale naopak z toho, že jsem se v pivovaru vlastně narodil a žil v něm, vyplývaly i výhody. Znal jsem lidi a prostředí. Už když jsem nastupoval, věděl jsem, kdo je kdo, na koho se obrátit o pomoc a na koho si dát pozor," říká Jan, který je mladší ze synů Ivo Hlaváčka.

Sám absolvoval v roce 1978 pražskou Vysokou školu chemicko-technologickou a poté nastoupil v Plzeňských pivovarech. Byl podsládkem a ředitelem pivovaru Gambrinus, pracoval jako technický ředitel Plzeňských pivovarů, ředitel Prazdroje a Gambrinusu a od roku 2001 řídil licenční politiku společnosti jako ředitel zahraniční výroby. Teď má funkci vrchního sládka celého Prazdroje.

Chránit české pivo

Kromě dohledu nad vařením a kvalitou piv, kterých celá skupina Prazdroje ročně uvaří skoro osm milionů hektolitrů, má od letoška další práci - šéfuje nově vzniklému Sdružení na podporu Českého piva. Sdružení vytvořilo nadační fond, pojmenovaný podle jednoho z nejslavnějších sládků v české historii - Františka Ondřeje Poupěte, jenž působil na Strakonicku a v Tachově na přelomu 18. a 19. století.

VÍCE O JÍDLE

 

 

 

 

 

Vše o jídle a jeho kvalitě

NALEZNETE ZDE

Důvod vzniku sdružení a fondu je jasný - české pivo má specifické vlastnosti, vzniká ze specifických zdejších surovin. Odrůdy sladu stárnou, musejí se nahrazovat novými, jejichž vývoj je nákladný. Dohlížet na to, aby stále vyhovovaly parametrům, daným přesnou specifikací evropského chráněného zeměpisného označení České pivo, stojí miliony. Platit je budou především členové sdružení Plzeňský Prazdroj, Heineken, Budvar, moravská skupina PMS, Sladovny Souffle a svaz pivovarů.

Přitom Prazdroj jako největší producent piv v Česku s téměř polovičním tržním podílem záměr vzniku chráněného označení České pivo zpočátku zpochybňoval - když se na pivovarnickém svazu připravovaly pro Evropskou unii podmínky pro udělení "evropské placky".

"Pravda, ze začátku jsme se proti tomu vymezovali. Ale to bylo kvůli tomu, že jsme chtěli, aby pravidla, která bude muset splňovat pivovar, aby mohl označení používat, byla přísnější. Ve specifikaci podmínek se totiž říká poměrně přesně, co České pivo musí obsahovat a jakým způsobem má být vařeno. Ale neříká se tam, co se nesmí a co je zakázáno. To je trochu problém, ale i takto má celý projekt velký význam," komentuje Hlaváček letité přípravy.

Chránit českou technologii vaření piva je podle něj nutné. Brusel chráněné označení "České pivo" zaregistroval a povolil ho užívat zdejším pivovarům od roku 2008. Na 80 procent piv, která po světě vznikají, totiž vychází z českého a hlavně plzeňského typu "pils", což je světlý, spodně kvašený ležák, kterému dal vznik v roce 1842 v Plzni sládek Groll. Ale leckdy s takovým pivem mají světové "pilsnery" málo společného.

"Napodobuje nás kdekdo. Musíme české pivo chránit vůči zahraniční konkurenci. Miliony jakoby pilsů nesplňují jeho parametry," říká Hlaváček.

I v Česku se za posledních dvacet let výrazně zlepšila kvalita tuzemských piv. "Celá pivní kultura se změnila," připomíná vrchní sládek Prazdroje. Kvalita šla hodně nahoru.

Ředit vodou jen s mírou

Hlaváček bez váhání reaguje i na výhrady některých kritiků, kteří velkým pivovarům vyčítají například použití technologie HGB (High Gravity Brewing), tedy velmi zjednodušeně řečeno - ředění uvařeného piva vodou na nižší výslednou stupňovitost. To je třeba věc, kterou specifikace parametrů pro označení České pivo nezakazuje.

"Pokud někdo používá HGB k brutálnímu ředění o víc stupňů, je to nepravost. My ale HGB používáme jen pro mírné dořeďování kvůli přesnému určování spotřební daně."

Stejně tak se ohrazuje i proti termínu "europivo", kterým část vyznavačů piva častuje masově vyráběné a chuťově unifikované značky velkých pivovarů.

"České pivo, které odpovídá schváleným parametrům, nelze v žádném případě označovat jako europivo. Připadá mi, že slovo europivo spíš někdo používá jako zbytečně hanlivý výraz," prohlašuje vrchní plzeňský sládek.

Pro velké pivovary je podle Hlaváčka důležitá vyrovnanost kvality. Zatímco menší a malé pivovary si zase spíš zakládají na tom, že každé pivo může být jiné. "V Česku se už zkrátka málokde vaří vyloženě nekvalitní piva."

Jan Hlaváček

* narozen v roce 1953 v Plzni v roce 1978 absolvoval pražskou VŠCHT

* poté nastupuje do Plzeňského Prazdroje, dnes vrchní sládek celého Prazdroje

* největším koníčkem je sport, hraje tenis

FOTO: ZDENĚK VAIZ