Cizina Slovensko za reformu chválí. Ale co řeknou Slováci?

Cizina Slovensko za reformu chválí. Ale co řeknou Slováci?

/Od našeho zvláštního zpravodaje/
Za výlohou malého knihkupectví v centru Bratislavy je kniha liberálního ekonoma Miltona Friedmana Za vším hledej peníze mezi ostatními docela nenápadná. Ekonomické reformy Dzurindovy vlády, jako střižené podle liberálních teorií, se přehlédnout nedají.
Mnohé Slováky bolí. Během několika let však podle expertů udělají ze Slovenska prosperující stát typu Irska. Ovšem jen pokud budou pokračovat...
Teď stojí před důležitou zkouškou. Za týden v sobotu budou lidé v referendu odpovídat na otázku, zda si přejí předčasné volby.
"Ale samozřejmě, že to můžeme odnést, to je riziko všech reformátorů," řekl HN ministr financí Ivan Mikloš.

Chléb: tři koruny navíc

Mikloš se hlásí k liberalismu. Radikálně snížil daně z příjmů, zeštíhlil o takřka třetinu personál na ministerstvu, omezil výdaje státního rozpočtu. Jenže je také tím, kdo "zavinil" zvýšení spotřebních daní a DPH - a tedy i zdražení.
Kdybyste šli ještě v prosinci do Billy v bratislavské Bajkalské ulici koupit chleba, stál by vás 20,90 koruny. Včera už na cedulce stálo 23,90 Sk.
K tomu všemu se přidal druhý reformátor, ministr práce 1/4udovít Kaník. Prosadil pozdější odchod do penze nebo snížení sociálních dávek.
OECD ve své nejnovější studii v reakci na uvedené změny napsala, že budou-li i nadále pokračovat přijaté reformy, bude se hrubý domácí produkt Slovenska zvedat minimálně do konce desetiletí každý rok o procentní bod více, než kdyby žádné reformy nebyly.
Lidí bez práce by pak v případě dalších změn v chodu ekonomiky každoročně výrazně ubývalo. Bez reforem by nezaměstnanost neklesala, tvrdí OECD.

Referendum napoví

Pochvalně hovořil o práci vlády minulý čtvrtek na konferenci v Bratislavě třeba Daniel J. Mitchell, daňový expert z Heritage Foundation, nebo Eugen Jurzyca, ředitel místního Institutu pro ekonomické a sociální reformy - INEKO.
Jenomže z pohledu kabinetu premiéra Mikuláše Dzurindy je důležitější, co na ekonomické změny řekne volič. Podle průzkumu agentury MVK by více než 80 procent Slováků bylo pro předčasné volby. Hlavním z důvodů, byť ne jediným, jsou právě výše zmíněné dopady reforem.
Referendum není sice podle předsedy Ústavního soudu Jána Mazáka pro sněmovnu závazné, jeho výsledek bude nicméně hodnocením reforem ze strany lidí.
Slovensko bylo doposud vzorem jak bojovat proti jednomu z největších ekonomických problémů kontinentu: rozpočtovým schodkům. Pokud však nespokojení voliči udělají vládě čáru přes rozpočet a reforma ztroskotá, je to poučení pro všechny země v regionu.
"Když nechcete mít žádná negativa, tak nedělejte nic," podotýká Mikloš.

Případ Slovenska je typický pro země střední Evropy. Visegrádská čtyřka žije v současnosti v jakémsi pomyslném začarovaném kruhu. Společné je, že vlády regionu více či méně úspěšně nastartovaly reformy vedoucí k lepší ekonomice.
Jejich volební preference ale klesají a zároveň buď nemají, anebo mají jen těsnou většinu v parlamentu. To je pak vede k tomu, že reformy neprovádí důkladně, podotýkají analytici. Příklad Česka: Celý loňský rok měl být ve znamení ekonomických změn, deficit veřejných financí ale místo aby se snížil, paradoxně výrazně narostl.
Slováci, stejně tak jako ostatní Středoevropané, během každodenního života nepostřehnou pozitivní důsledky reforem. Naopak toho, že podražily základní potraviny, si všimne na Slovensku každý, a proto jsou lidé rozhořčeni. Někteří z nich tak budou v referendu proti vládě.
"Dopad na moji peněženku je jasný, štve mě hlavně zdražení potravin," tvrdí sedmdesátiletý důchodce z Bratislavy sahající v Bille po chlebu.

Referendum a ústupky

Dzurindovu kabinetu nezbývá nic jiného než mírně couvnout. "Rozhodli jsme, že vyplatíme penzistům mimořádnou prémii jeden tisíc korun," řekl včera mluvčí ministerstva financí Peter Papanek. Podle něj to již dříve bylo součástí koaliční dohody a realizace tohoto kroku závisela na vývoji státního rozpočtu.
Pravicový kabinet se zaměřil před referendem rovněž i na Romy, kteří se v únoru hromadně bouřili. Stát totiž ve snaze ušetřit omezil pomoc hlavně dlouhodobě nezaměstnaným. To pro většinu početných rodin v romských osadách znamenalo citelný pokles pravidelného příjmu.
Ministr práce Kaník tvrdí, že neustoupil ze zásady, že dávky mají motivovat nezaměstnané k hledání práce. V parlamentu ale nedávno prosadil zvýšení měsíčního příspěvku o pět set korun na patnáct set korun pro lidi v materiální nouzi, kteří naleznou alespoň přechodné zaměstnání, například u obce.
"Návrhy pouze prohlubují účinky sociální reformy. Plánovaly se od začátku, změnili jsme jenom termín jejich přijetí v zájmu zvýšení sociálních příjmů občanů," vysvětluje ministr změny, které poslanci schválili o půl roku dříve, než Kaník původně zamýšlel.

Cesta k vyspělosti vede jedině přes reformy

Uvedené kroky jsou podle politologů příkladem přirozeného boje o přízeň voličů. Podle nejnovější studie Evropské komise "Vnímání životních podmínek v rozšířené Evropě" roste míra spokojenosti obyvatelstva v souladu s tím, jak je země vyspělá.
K tomu, aby nováčci byli bohatší, respektive k tomu, aby voliči byli spokojenější, potřebují všechny země ale právě reformy, tvrdí jednoznačně ekonomové. Čím déle je tedy bude země oddalovat, tím hůře pro její obyvatelstvo. Čím rychleji je ale vláda prosadí, tím větší riziko nespokojených voličů podstupuje.
Ze studie dále vyplývá, že v přistupujících zemích je spokojeno s životem 64 procent lidí, v unii je to 87 procent. Není se tedy proč divit, že od roku 1993 se v Polsku vystřídalo osm vlád, na Slovensku šest a v Česku a Maďarsku pět.
Závěr? Jsou dvě základní řešení problémů vlád a následných nedostatečných reforem. Snazší průběh změn v ekonomice by podle některých politologů zajistil většinový volební systém. Takový, ve kterém by vítěz voleb měl jasnou většinu v Parlamentu a mohl prosadit svůj záměr.
Druhou možností, která nepředpokládá změnu ústavy, respektive systému voleb, nastiňuje šéf institutu INEKO Jurzyca: "Je třeba mít schopné politiky a přesvědčit lidi, aby je zajímalo, jak budou žít třeba za pět let."

Dopady reforem na Slovensku

[*] Plusy
snížení daní
růst HDP snížení nezaměstnanosti
více zahraničních investic

[*] Minusy
zdražení zboží
nižší sociální dávky
pozdější odchod do důchodu
Zdroj: HN, OECD

• Diskuse
• Celkem 17 příspěvků