Podle některých vědců by mohl být na Venuši život
Podle německo-amerického vědeckého týmu kolem geologa Dirka Schulzeho-Makucha by v husté atmosféře planety Venuše mohl existovat život. O zachycování nebezpečného ultrafialového záření se totiž podle jejich nové teorie starají molekuly síry, píše ve své internetové verzi německý magazín Der Spiegel.
Jen málo vědců věří, že by na Venuši vůbec mohly existovat živé organismy. Rozžhavená planeta totiž platí za krajně nepřátelskou životu. Její atmosféra sestává především z oxidu uhličitého a dusíku. Atmosférický tlak je na jejím povrchu devadesátkrát vyšší než na Zemi a navíc tu panují extrémní vedra kolem 480 stupňů Celsia.
Tím se ale Schulze-Makuch a jeho kolegové z Texaské univerzity v El Pasu nenechávají mást. Už v roce 2002 zveřejnili teorii, podle níž mikroorganismy v mracích atmosféry Venuše existovat mohou. V oblacích totiž údajně panují relativně mírné teploty od 50 do 70 stupňů Celsia. Schulze-Makuch kromě toho poukázal na skutečnost, že složení atmosféry planety by šlo jen obtížně vysvětlit bez existence mikrobů.
Nyní vědci ke své teorii přiložili další stavební kámen. Až dosud platilo jako hlavní protiargument proti přežití organismů v oblacích Venuše silné ultrafialové záření. Na rozdíl od Země totiž druhá planeta sluneční soustavy nemá ochrannou ozónovou vrstvu.
Podle Schulze-Makuchova týmu by ale funkci takového ochranného deštníku mohly plnit molekuly složené z atomů síry. Spojení osmi atomů síry totiž absorbuje ultrafialové záření a převádí je na neškodné viditelné světlo, píší vědci v odborném magazínu Astrobiology. Tyto závěry podporují pozorováním světla z Venuše.
Ani v chybějící vodě nevidí vědci žádný problém. Mikrobi by ji totiž mohli extrahovat ze sloučenin vodíku a síry, které se v atmosféře planety rovněž vyskytují.
Německý geolog doufá, že Venuše se brzy stane cílem průzkumu. V 60. a 70. letech sice byla podniknuta celá řada misí, ale nikdy nešlo o pátrání po životě.
"Tehdy jsme nevěděli nic o pozemském životě v extrémních podmínkách, například v horkých zřídlech nebo v hlubokých vrstvách Země," řekl Schulze-Makuch vědeckému magazínu New Scientist.
S jedním návrhem vyslání sondy k Venuši už přišla Evropská kosmická agentura (ESA).
