Vendula Běláčková: Tvrdý, nebo měkký zákon?

Tvrdý, nebo měkký zákon?

Počet uživatelů tvrdých drog neroste, zatímco obliba marihuany stoupá. Navíc středoškoláci podle posledních zjištění holdují především alkoholu a cigaretám. Jak tedy uchránit mladou generaci před nebezpečím návykových látek?
Oddělení tvrdých a měkkých drog vadí radikálům, kteří nechtějí svůj názor rozmělňovat na zlo a menší zlo. Schizofrenií však není samo odlišení, ale nesoulad mezi náhledem preventivních a represívních složek.
V oblasti prevence je relativně neškodné oddělené od životu nebezpečného. Budete-li tvrdit, že marihuana zabíjí, její příležitostný konzument vám neuvěří, že zabíjí i heroin. Snadno odhalitelná lež vás činí nedůvěryhodným. Proto odborníci o drogách nelžou.
Naproti tomu represe, jejíž podoba je v rukou zákonné úpravy a nikoli odborného názoru, odmítá sjednotit svůj náhled s náhledem prevence. Trvá na jednotném postihu všech nelegálních drog.
I motivace represívních složek je snadno zdůvodnitelná. Tento postup zaručuje hromadu viditelných výsledků a úspěchy prevence jí hrají do karet. Jestliže mladí Češi nejeví zájem o tvrdé drogy a experimentují s marihuanou, represívní složky mají ulehčenou práci. "Dávka" drogy konopného typu je objemnější, tedy viditelnější, než dávka drogy nitrožilně aplikované. Jedná se navíc o velmi aromatickou rostlinu, jejíž konzumaci hořením vystopuje i průměrně informovaná babička. A čím je policejní útvar v zabavování drogy úspěšnější, tím vyšší je jeho ohodnocení.
Myšlenková soudržnost v přístupu k drogám by Česku rozhodně neuškodila. Přesto by mi neudělalo radost, kdyby se politici rozhodli legalizovat prodej trávy jako nadstandard ke zvýhodnění měkkých drog. Bez současné úpravy zákona o ochraně před alkoholismem a jinými toxikomaniemi by totiž tráva vanula z prvních stupňů základních škol. Tak jako se z nich line cigaretový dým, tak jako si dítě může koupit tvrdý alkohol.
Na zprávě o rizikovém chování středoškoláků je totiž zásadně alarmující konzumace alkoholu a cigaret. Podání alkoholu osobě mladší osmnácti let je v právním řádu postihováno pokutou. Za tento přestupek lze uložit fyzické osobě pokutu do pěti tisíc korun, osobě právnické do 50 000 korun.
Česká společnost má ve svém dobrém vztahu k pivní kultuře sklon tolerovat nevázanou zábavu mladistvých. Vězme však, že bodrý hostinský nebo lhostejný prodavač mimoděk zvažuje rizika spjatá s prodejem láhve dorostenci. Může se cítit ohrožen namátkovými policejními kontrolami občanských průkazů, při kterých za asistence televizní kamery škytající pubescentky přehrávají opilost.
Přirozený instinkt výčepního však napovídá, že pravděpodobnost dopadení je malá a potrestání snesitelné. Riziko ztráty zisku a zákazníka za pokus spíše stojí. Tím více pak potravinovému řetězci.
Jejich přístup by se ale zaručeně změnil, pokud by jim za stejný přestupek hrozil zákaz činnosti. Návrh na překlasifikování postihu nikdy nebyl přijat, ač šel do připomínkového řízení poprvé v roce 2000 (a od té doby už několikrát). Logickou interpretací může být, že lobby obchodníků zákon zastavila. Jiný výklad říká, že není v zájmu obcí, aby přišly o peníze z pokut jako o významnou položku svého rozpočtu.
Za některými zákonnými úpravami stojí společenská objednávka, za jinými lobbismus a za dalšími potřeba být v opozici za každou cenu. Ekonomické zájmy jedněch jsou regulovány ekonomickými zájmy druhých. Každý problém má několik řešení, nesmíme je ale zaměňovat s jeho zamlžením, odložením nebo zákazem.

Autorka je studentkou Fakulty sociálních věd UK Praha