Některé věty jsou natolik absurdní, že už při jejich splétání v hlavě a na cestě z hlavy do úst přestávají ztrácet význam, který snad měly původně mít. Ingmar Bergman (1918) zemřel - to je přece naprosto absurdní výrok, přestože je od včerejška pravdivý. Ale kdo se ještě chce starat o pravdu faktu, běží-li smysl jinými cestami...

Že pravda není totéž co smysl, věděl nejlépe sám Bergman. Jeho filmy, jimiž dodnes ohromuje diváky bez rozdílu věku, pronikaly pod hladkou hladinu logické pravdivosti faktu. Právě tam, v hlubinách a zákrutech lidské duše, se odehrávalo Bergmanovo hledání smyslu existence. "Žijeme v představě, že máme všechno, avšak uprostřed tohoto plného života dlí velká prázdnota, ztracená iluze Boha. Ve svých filmech líčím právě tuto prázdnotu a vše, co si lidé vymýšlejí k jejímu zakrytí," napsal Bergman v jednom z mnoha ohlížení za svou rozsáhlou tvorbou.

Zbývá vám ještě 80 % článku
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Nově všechny články v audioverzi
Máte již předplatné?
Přihlásit se