Marný souboj se "spamem" už trvá patnáct let

Podle statistik antivirové společnosti Symantec informuje čtvrtina spamů o nových výrobcích nebo internetových službách. Navíc jde v podstatě o aktivity několika lidí.

Odborníci na internetovou bezpečnost tvrdí, že 85 procent všech spamů pochází ze šesti botnetů, tedy programů, které fungují automaticky a samy využívají jiné počítače k rozesílání pošty.

"Za většinu spamu jsou celosvětově zodpovědny přibližně dvě stovky spamerů," říká Richard Cox ze společnosti Spamhaus. Navíc nelze přesně určit, z jaké země pochází nejvíce spamerů.

"Zprávy mohou pocházet třeba z Bulharska, ale jestliže jsou kontrolovány v Rusku a platí je americký klient, tak kdo je pak viník," dodává Cox. Přesto však podle agentury MessageLabs platí, že více než třetina spamů pochází ze Spojených států.

Spam je ztráta času

Nevyžádaná pošta trápí firmy především kvůli tomu, že zdržuje zaměstnance a snižuje jejich produktivitu. Podle propočtů firmy Netwing Solutions tak například společnost o dvaceti zaměstnancích přijde kvůli spamu přibližně o 330 tisíc korun ročně.

S daty, které zaplňují e-mailové schránky, bojují i vlády. V Česku má například nevyžádanou poštu řešit antimonopolní úřad, který za ni loni udělil pokuty v celkové výši 437 tisíc korun.

Během historie tuzemského internetu se o spamu dá hovořit například v případě zpráv od internetového serveru Tvujdum.cz. Bouřlivé reakce vyvolal i hromadný mail na podporu hlasování pro vstup České republiky do Evropské unie s podpisem Vladimíra Špidly, který svým uživatelům rozeslal tuzemský portál Seznam.cz.

"Lančmít" ve schránce

Nevyžádaná pošta své označení získala podle značky amerických konzerv lančmítu, která se vyrábí už od třicátých let a po druhé válce byla hojně rozšířená a stále méně oblíbená ve Velké Británii. I proto se objevuje v seriálu Monty Pythonův létající cirkus, kde všechny položky jídelního lístku v restauraci obsahují "spam". Spory objednávajících si zákazníků s číšnicí o objednávky přerušuje skupina Vikingů zpívajících "Spam, spam, spam..."

Počátkem 90. let se tyto zprávy objevovaly hlavně v internetových diskusích. Za jeden z prvních masových komerčních spamů se považuje loterie o americké "zelené karty". Právnická firma Cantor and Siegel v roce 1994 zprávou zahltila 6 tisíc diskusních skupin.