Víte, kdo to byl kalkant? Počkejte na konec, dozvíte se. Prozatím musí stačit, že jde o jednu z mnoha zaniklých profesí vytlačených novými technologiemi. Proč o tom mluvíme? Proto, aby bylo zřejmé, že podobný osud čeká řadu dnešních profesí. Naše děti budou například podobně váhat nad významem slova "taxikář". Doba, kdy na zavolání přijelo auto s živým (!) řidičem, jim bude připadat stejně bizarní jako nám doba, kdy na lusknutí zastavil u chodníku koňský povoz.

Už dnes je celá taxikářská profese − a předpisy, které se k ní vážou − poněkud anachronická. Taxikář musí mít například taxametr, který ovšem lze nahradit mobilním telefonem. Musí mít zkoušku z místopisu, i když každý má autě navigaci. A tak dále. Taxikář se vším všudy je reliktem technologického dávnověku. Jeho profese, tak jak ji dnes známe, je do budoucna udržitelná maximálně jako živá expozice. Když se v tomto světle podíváme na pražské taxikáře bojující proti řidičům sdílené služby Uber, budou nám připomínat ze všeho nejvíc luddity, rozbíječe strojů, z počátků průmyslové revoluce. Pražští taxikáři tlučou do vozů uberistů zcela podobně, jako dělníci na počátku devatenáctého století rozbíjeli litinové mašiny, v přesvědčení, že jim berou práci. Technologický pokrok ovšem ani oni nezastaví.

Boj pražských taxikářů lze samozřejmě do jisté míry pochopit: konkurence Uberu je opravdu v leckterém ohledu nefér. Ale stejně tak je jasné, že technologický pokrok zastavit nelze. Pokud někdo požaduje zákaz či tvrdou regulaci sdílených služeb a trvá na tom, že lidi smí dopravovat pouze koncesovaný taxikář se všemi stavovskými odznaky, jako je číslo na boku auta, světlo na střeše a tak dále, není realista. Co lze pražským taxikářům doporučit? Aby neulpívali na nenávratně mizející minulosti a místo toho realisticky požadovali legislativu, která se přizpůsobí technologii. Tedy takovou, která například u "tradiční" taxislužby nebude trvat na místopisných zkouškách, u sdílených služeb pak vyřeší otázku pojištění a tak dále. De facto tak postupně sjednotí podmínky pro dopravu osob. Cokoliv jiného je marnost. Vývoj nakonec stejně brzy dospěje k tomu, že přeprava jednotlivců bude technologicky fungovat převážně na platformách podobných Uberu.

No a pak už začnou jezdit sdílená auta bez řidičů a budeme moci na celý vášnivý souboj "taxíky versus Uber" zapomenout. Podobně jako jsme zapomněli na marný souboj kalkantů (šlapačů měchů u kostelních varhan) s ventilátorem napojeným na elektromotor.