Stačí se vrátit o 10 let zpátky a vyjeví se rozdíl, který nemusí být na první pohled patrný.

V listopadu 2007 byla v plném proudu jednání mezi českou vládou a USA o umístění amerického radaru v Brdech. Výstavbu vojenského zařízení, které mělo chránit Evropu před raketami z Íránu, právě tehdy podpořili oba hlavní prezidentští kandidáti − Václav Klaus i Jan Švejnar. Navzdory protestům Ruska a v případě Švejnara i v rozporu s názorem jeho podporovatelů z ČSSD.

Nyní vysílá Česko směrem k Moskvě zřetelně vstřícnější signály. Dokládá to i druhá schůzka prezidenta Miloše Zemana s jeho ruským protějškem v tomto roce.

"Více se objevují proruské názory. Zjevně se to spustilo s Krymem a Ukrajinou, někteří politici pak začali veřejně obhajovat různé kroky Vladimira Putina. Před pěti deseti lety by se tyhle názory neobjevily," řekl HN senátor za ČSSD František Bublan, který v minulosti vedl českou rozvědnou službu (ÚZSI) a posléze ministerstvo vnitra.

Obhajoba invaze

Provokace ruské armády?

◼ V úterý vydal web ruské armády Zvezda článek, podle něhož mělo být Československo vděčné za invazi vojsk Varšavské smlouvy v srpnu 1968.

◼ Proti textu se ostře ohradil ministr zahraničí Lubomír Zaorálek.

◼ Zemanův mluvčí Jiří Ovčáček odkázal na vyjádření prezidenta z roku 2015, v němž Zeman označil srpnovou okupaci za zločin.

Rusku může vyhovovat i vývoj po českých sněmovních volbách.

Směřuje k vládě, která se bude poprvé v historii opírat o strany, jež otevřeně zpochybňují prozápadní orientaci země. Vedle komunistů je to Svoboda a přímá demokracie (SPD), jejíž zástupce zřejmě povede bezpečnostní výbor sněmovny. Něco takového bylo doposud nemyslitelné.

Zemanovi nelze upřít, že se snaží v Rusku pomoci českým firmám. V úterý Putinovi řekl, že zástupci českých podniků, kteří s prezidentskou delegací naplnili celkem tři letadla, podepíší s ruskými partnery kontrakty za 20 miliard korun.

Současně zopakoval i svůj nesouhlas s protiruskými sankcemi, zavedenými Evropskou unií po anexi Krymu v roce 2014. "Přicházíte o naše skvělé sýry a jogurty, nevím, zda se sankce týkají i piva," upozornil český prezident během schůzky v Putinově rezidenci v Soči.

Srdečné vztahy Zemana s Kremlem kontrastují s postavením, které má nyní český prezident ve Spojených státech. Jak předchozí šéf Bílého domu Barack Obama, tak Donald Trump se sešli se Zemanem jenom krátce na pozadí hromadných akcí a k pořízení společných fotografií.

Dříve, zejména za prezidentování Václava Havla, se Česko mohlo ve Washingtonu těšit až nebývalé přízni.

V Rusku mají postoje českého prezidenta velký ohlas. Už před cestou Zeman poskytl rozsáhlý rozhovor ruské tiskové agentuře TASS, který byl veden ve velmi přátelském tónu.

"Miloš Zeman je oblíbeným hrdinou ruských médií, ta zdůrazňují jeho proruské výroky a naopak se nedozvíte žádnou kritiku," řekl HN moskevský politolog Alexandr Morozov.

Kreml má podle něj zájem, aby proruský prezident zůstal na Pražském hradě. "Zemanova návštěva připomíná setkání s Marine Le Penovou před volbami, což také bylo vyjádřením podpory," dodal.

Podle experta na střední Evropu Ivana Preobraženského je Zeman po Václavu Havlovi v Rusku zcela určitě nejznámějším českým politikem. "Je prezentován jako jeden z těch, kteří chtějí spolupracovat s velkou ruskou ekonomikou, pro blaho svého lidu," řekl odborník.

Proruské postoje českého prezidenta kritizoval před setkáním v Soči bývalý velvyslanec v Rusku Petr Kolář. "Zeman se posunul tak daleko, že přebral ruskou argumentaci anexe Krymu. Narušuje jednotu Evropské unie a našich spojenců a je dobře využitelný pro domácí propagandu," řekl Kolář v rozhovoru pro DVTV. 

Zeman se chová jako Putinův agent, Rusko ho využívá pro domácí propagandu, tvrdí Kolář
Zeman_se_chova_jako_Putinuv_agent_Rusko_ho_vyuziva_pro_domaci_propagandu_tvrdi_Kolar.jpg

Bezpečnostní informační služba každoročně upozorňuje na snahy ruských tajných služeb o ovlivňování české politiky. Jen během loňska kontrarozvědka zachytila podle týdeníku Respekt přes 30 tuzemských politiků, kteří při různých příležitostech vyzradili citlivé informace ruským špionům.

Šéf BIS Michal Koudelka v nedávném rozhovoru pro HN řekl, že cizí tajné služby se zaměřují na takzvané hybridní operace a šíření dezinformací. Minulý týden HN upozornily, že jeden z dezinformačních webů Aeronet.cz jako první rozvířil kauzu lithium. Z ní ve volbách na úkor ČSSD těžilo hlavně vítězné hnutí ANO. Podle Koudelky se vliv ruské propagandy projevil už v době rozhodování o zmiňovaném radaru v Brdech, z jehož výstavby nakonec sešlo.