V nemocnicích nejen léčí a zachraňují životy, ale každoročně tu také nechtěně poškodí kvůli pochybení zdravotníků stovky pacientů. Podle lékaře Davida Marxe, který se kvalitou a bezpečím ve zdravotnictví zabývá, je chybou myslet si, že nemocnice je stoprocentně bezpečné místo. "Znám třeba případ z Česka, kdy pacient zemřel na anafylaktický šok jen proto, že v tubičce na léky zbyly mikroskopické částečky po předchozí pilulce pro jiného pacienta, na niž byl alergický," uvádí.

Není proto náhoda, že žebříček nemocnic, který společnost Health Care Institute sestavuje v Česku už dvanáctým rokem, se v prvé řadě zabývá bezpečím pacientů − hospitalizovaných i těch v ambulancích. Jak říká výkonná ředitelka projektu Lenka Černíková, právě bezpečí je tím, co se v posledních letech v českých nemocnicích změnilo nejvíce.

Průzkumu Nemocnice ČR 2017 se účastní 155 nemocnic z celé země a zjišťování míry spokojenosti zaměstnanců, pacientů a finančního zdraví nemocnic je zpětnou vazbou pro jejich vedení. Absolutním vítězem se letos stala Nemocnice Písek, jež výrazně bodovala ve všech čtyřech kategoriích. Na druhém a třetím místě skončily Ústřední vojenská nemocnice v Praze a Vojenská nemocnice Olomouc. Za jejich úspěch může zřejmě i fakt, že obě spadají nikoliv pod ministerstvo zdravotnictví, ale pod ministerstvo obrany. Patřily mimo jiné k prvním v Česku, které zaváděly přísná bezpečnostní pravidla pro pacienty a rovněž disponují jinými penězi, než o které se dělí fakultní, krajské či městské nemocnice.

Vařili vám v nemocnici dobře?

Otázky, které výzkumníci tisícům pacientů kladli, se týkaly kvality stravy, ale i respektování intimity při vyšetření či toho, zda lékaři pacientovi srozumitelně vysvětlili další postup léčby. Zajímalo je dále třeba i to, jak personál nemocnice reagoval na pacientovu bolest nebo jak dlouho lidé čekali na vyšetření v ambulanci.

Nemocnice Písek

Mimochodem, právě kvalita stravy je dlouhodobě největší bolest českých špitálů: jen každý druhý respondent odpověděl, že byl maximálně spokojený. "Hospitalizovaní pacienti nejčastěji navrhují tato zlepšení: pestřejší a chutnější stravu, přidat televizi, mít sociální zařízení na pokoji, mít k dispozici internet a vylepšit prostředí pokoje," zní jeden ze závěrů projektu.

Zaměstnanci zase odpovídali na dotazy, jakou mají možnost se seberealizovat, jak se jim spolupracuje s kolegy a s nadřízenými nebo jak sami vidí bezpečnost pacientů v nemocnici. "Pro zvýšení bezpečnosti sebe a svých kolegů při výkonu práce na svém oddělení zaměstnanci nejčastěji navrhují: snížení přetěžování personálu a omezení práce přesčas," píše se ve zprávě. To znamená, že sami lékaři a sestry si uvědomují, jak velkou roli hraje fakt, zda člověka operuje odpočatý lékař nebo ošetřuje sestra, jež nemá na starosti několik desítek lidí.

O milou recepční nejde

Velkoplošná televize dobrou nemocnici samozřejmě nedělá, jakkoliv přispívá k větší pohodě pacientů. Zmíněný žebříček nemocnic je tak sice cennou pomocí, ale jen jedním ukazatelem z mnoha. Čeho dalšího si tedy při zjišťování kvality zdravotnických zařízení všímat?

"Dobrou nemocnici pozná pacient ve skutečnosti jen obtížně. Skutečnost, že v čekárnách jsou velkoplošné obrazovky, na stěnách diplomy certifikátů s cizokrajnými názvy, na nástěnkách čtete, že nemocnice koupila ze svých zdrojů přístroj za desítky milionů nebo že personál místo v sešitě listuje v tabletu, ještě neznamená, že zde dostanete kvalitní péči," říká viceprezident České lékařské komory Zdeněk Mrozek.

Nejdůležitějším ukazatelem dobré nemocnice je personál. "Zjistíte-li, že mezi dvěma až třemi odděleními pobíhá jedna zoufalá sestra, která neví co dřív, doporučuji takovou nemocnici co nejrychleji opustit," radí Mrozek. "Osobně považuji za nejkvalitnější ty nemocnice, do jejichž péče se bez obav svěří lékaři a sestry, kteří jsou zde zaměstnáni," dodává.

Další postřeh přidává odborník na zdravotnické právo Ondřej Dostál z poradenské společnosti PwC. "Zvlášť vážněji nemocní musí dnes pozorně sledovat, zda je jim nabízena kvalitní, moderní péče, nebo jestli nejsou ve svém nároku skrytě šizeni. Pravidelně se setkáváme s případy, kdy se pacienti dostanou na čekací listinu či preferenční seznamy, kdykoliv chtějí dražší léčbu, přestože na ni mají nárok bez čekání," upozorňuje. Z regionálních statistik lze podle něj vyčíst, že mimopražští pacienti se dostávají k nákladné léčbě výrazně hůře než pražští. "Ovšem i v Praze se už objevily informované souhlasy, v nichž nemocnice pacientovi natvrdo říkala, že až jí dojde rozpočet, přestane ho léčit. Pacient s tím musel souhlasit," popisuje Dostál neblahé praktiky, které se v žádném žebříčku nezobrazí.

Také proto Jana Petrenko z Koalice pro zdraví, sdružující několik desítek pacientských organizací, radí, že je dobré ptát se na zkušenosti známých. A ještě jedna důležitá rada: "Pacient má právo na volbu kterékoliv smluvní nemocnice. Nelze někoho odmítnout jen proto, že nemocnice, kterou si vybral, není jeho spádová," upozorňuje právník Ondřej Dostál. Pacienti mají právo jít tam, kde to pro sebe považují za nejlepší. "Pokud mají dojem, že nejsou léčeni správně a že nemocnice upřednostňuje svůj rozpočet před kvalitou péče, mohou ji změnit," doplňuje Dostál.

Tabulka vítězů
Pořadí 2017 Název nemocnice Kraj Pořadí 2016
1. místo Nemocnice Písek, a.s. Jihočeský kraj 5. místo
2. místo Ústřední vojenská nemocnice  - Vojenská fakultní nemocnice Praha Hl. m. Praha 1. místo
3. místo Vojenská nemocnice Olomouc Olomoucký kraj 8. místo
4. místo Nemocnice Prachatice, a. s. Jihočeský kraj 4. místo
5. místo Nemocnice Strakonice, a. s. Jihočeský kraj xxx
Zdroj: Nemocnice ČR 2017