Česko by v rámci kvót mělo přijmout zhruba 2600 uprchlíků z Řecka a Itálie. Jedná se pouze o lidi, kteří mají nárok na azyl, nikoliv o ekonomické migranty. Vláda zatím přijala jen 12 syrských běženců. Od loňského léta přitom nenabídla přijetí ani jednomu žadateli o azyl. Právě kvůli tomu Evropská komise na Česko podává žalobu. Například Slovensku nenaplnění kvót nevyčítá, i když přijalo jen 16 uprchlíků. Na rozdíl od Česka ale naši sousedé pravidelně nabízí, že převezmou další. 

Česká vláda naproti tomu schválila usnesení, že už žádné další uprchlíky nechce. "Chtěli jsme, aby Česko udělalo nějaké gesto, nabídlo, že pár uprchlíků přijme," prohlásil zdroj z Evropské komise s tím, že by to nejspíš žalobu proti Česku odvrátilo.

Podle komise je postoj Česka v jasném rozporu s platným právem – na tom, že by země unie měly na základě kvót přijímat běžence, se před dvěma lety jasnou většinou shodly členské státy osmadvacítky. Česko tehdy hlasovalo proti, ale nedokázalo pro své stanovisko najít dostatek spojenců.

Pokud by soud dal Evropské komisi za pravdu, mohl by Česko odsoudit k vysoké jednorázové pokutě a k placení fixní částky za každý den, kdy by dál odmítalo rozhodnutí respektovat.

Uprchlické kvóty, schválené předloni, platily dva roky a vypršely letos na podzim. Země EU si měly na jejich základě z Itálie a Řecka přerozdělit 120 tisíc uprchlíků. Nakonec jich převzaly zhruba jen 30 tisíc.

"Na území Itálie a Řecka není v současné chvíli nikdo, kdo splňuje podmínky pro relokaci (tedy přemístění do jiných zemí EU – pozn. red.), proto je jakákoliv nabídka ze strany Česka bezpředmětná," psal v létě ministr vnitra Milan Chovanec (ČSSD) do Bruselu, když se snažil hrozící žalobu ze strany komise odvrátit. V obou zemích skutečně bylo výrazně méně než 120 tisíc lidí. Česká argumentace, že "k dispozici" nejsou vůbec žádní žadatelé, ale zcela pravdivá není. Během celého letošního roku některé státy EU pravidelně na základě kvót další uprchlíky z Řecka a Itálie přijímaly, zatímco Česko se už na programu odmítlo podílet. "Žádný z argumentů, které tyto země předložily, neopravňuje jejich rozhodnutí odmítnout přijímat uprchlíky na základě kvót," prohlásil eurokomisař pro migraci Dimitris Avramopulos. Kromě Česka odkazoval i na Polsko a Maďarsko, kterým komise kvůli neplnění dohodnutých závazků taky hrozila žalobou.

Na druhou stranu rozdělování uprchlíků pomocí kvót už teď probíhá jen na dobrovolné bázi. A to proto, že program již vypršel. Jeho konec je dalším z českých argumentů proti tomu, aby se Praha do kvót zapojila. Podle komise to ale nic nemění na tom, že Česko nedodrželo platné předpisy.

Slovensko a Maďarsko předloni proti odhlasovaným kvótám podaly u Soudního dvora EU žalobu. Ten ji letos zamítl s tím, že rozhodnutí bylo přijato v souladu s právem. 

"Tento systém povinných kvót nefunguje a fungovat nebude," zopakoval ale několikrát ministr vnitra Chovanec (ČSSD). Česko například tvrdí, že uprchlíci chtějí do zemí, jako jsou Německo nebo Švédsko, a o přemístění do Česka nemají zájem. Někteří žadatelé o azyl z Česka a dalších zemí střední a východní Evropy skutečně odešli do Německa.

Na aktuální kroky Bruselu Chovanec HN sdělil, že počká na přesné zdůvodnění žaloby. Na jeho odporu ke kvótám to ale nemůže nic změnit. "Vláda splnila ve věci kvót svoji povinnost vůči svým občanům. Teď je třeba, aby i nová vláda toto stanovisko dokázala hájit. Ostatně i hnutí ANO, s výjimkou pana Pelikána, bylo také proti kvótám."

Praha odkazuje taky na bezpečnostní rizika, která podle ní plynou z toho, že by se do země dostali lidé, o kterých není k dispozici dostatek informací. Každá země EU ale může uprchlíky, které by případně na základě kvót přijala, neomezeně dlouho prověřovat. Pokud má dojem, že představují bezpečnostní riziko, přijímat je nemusí. Česko ale namítá, že by si každá země měla sama určit, koho na své území vezme a koho ne. Kvóty na přijímání uprchlíků by tak podle Prahy měly být jen dobrovolné.