Extremisté působili i ve speciální jednotce

Extremisté působili i ve speciální jednotce

Psychologické testy, které mají mezi žadateli o službu v ozbrojených složkách oddělit "zrno od plev" nejsou všemocné. I kdyby se většinu uchazečů se sklony k násilí, xenofobii a extremismu podařilo vyřadit v přijímacím řízení, psychologové upozorňují, že psychika člověka se vyvíjí, a sklony k extremismu se tak mohou mezi vojáky či policisty projevit až postupem času. "K extremismu mohou lidé začít inklinovat v průběhu života podle toho, čím a kým jsou ovlivněni," říká policejní psycholog Radek Ptáček.
Jen letos projevilo zájem o službu v armádě přes deset tisíc lidí. "Polovina uchazečů ale byla odmítnuta ze zdravotních důvodů, kvůli nízké fyzické zdatnosti či nedostatečnému vzdělání," vypočítává hlavní příčiny neúspěchu mluvčí Ministerstva obrany Andrej Čírtek.
Podle informací vojenského zpravodajství je až jedno procento lidí, kteří usilují o vstup do profesionální armády, sympatizanty, případně i členy neonacistických či obecně pravicově extremistických skupin. A i když se v české armádě problémy s pravicovým extremismem dosud projevily jen v ojedinělých případech, na existenci xenofobních nebo rasistických postojů v armádě upozorňuje například i reprezentativní průzkum "Vojenský profesionál 2004", který si nechala zpracovat sama armáda. Největší sklony k extremismu mají podle něj hlavně mladší ročníky a vojáci s nižším vzděláním.
"Armáda i naše škola pracují s preventivními programy, abychom vůbec vzniku takových idejí, nálad a postojů předcházeli. Se studenty a vojáky diskutujeme, děláme besedy a podobně," říká generál a rektor Univerzity obrany v Brně Rudolf Urban. "Uchazeči o službu v armádě postupují psychotesty ať už se hlásí prostřednictvím náborů či jdou cestou vysokoškoláka. Rozdíl je v tom, že takzvaně lidský materiál, který se hlásí na vysokou školu je jiný," říká Urban s tím, že na univerzitě se s problémem pravicového extremismu dosud nesetkal.
Sympatizanti neonacismu se v minulosti objevili i mezi elitní brigádou rychlého nasazení. "O nějaké organizovanosti či provázanosti se nedá mluvit. Ale byli to sympatizanti, kteří se aktivně účastnili různých akcí extremistů," vzpomíná bývalý náčelník generálního štábu Jiří Šedivý s tím, že se jednalo o naprosté výjimky. Loni vojenská policie žádný případ související s pravicovým extremismem nezaznamenala, v předchozích třech letech jich vyšetřovala šest. "Jasné je, že takoví lidé v armádě nemají mít místo. Armáda se tomu ostatně sama brání. Jakékoli případné extremistické projevy musí okamžitě eliminovat," říká Šedivý.
To, že jsou ozbrojené složky pro extremisty přitažlivé, dokazuje i demonstrace členů neonacistické organizace Národní odpor z konce letošního srpna. V době konfliktu v Libanonu demonstrovali před izraelskou ambasádou - ozbrojeni noži, obušky i plynovými pistolemi. Demonstrace se účastnil i člen městské policie, který se netajil svou náklonností ke krajní pravici a byl poté ze služby propuštěn. Policie pak slíbila, že možnou přítomnost sympatizantů extremistických hnutí ve svých řadách bude dále prověřovat.

Jak se přijímá do armády

Žádost o přijetí do služebního poměru vojáka z povolání podalo 5017 uchazečů, výběrem dosud prošlo 3602.
Polovina uchazečů byla odmítnuta ze zdravotních důvodů, kvůli nízké fyzické zdatnosti či nedostatečnému vzdělání.

Profesionálním vojákem se může stát každý, kdo:
je občanem České republiky,
je mu minimálně 18 let,
má čistý trestní rejstřík,
je minimálně vyučen,
není členem politické strany, hnutí a odborové organizace,
vyhověl z hlediska zdravotního stavu, fyzické zdatnosti a psychické způsobilosti.