Šátky ostří spor Západu s islámem

Soudci v italské Cremoně včera zahájili slyšení s Tunisankou Muniou Mzudžovou, která již byla v Itálii dříve odsouzena k deseti letům vězení za pokus o atentát. Tentokrát je ale souzena za to, že před tribunál dříve předstoupila v burce, tradičním muslimském ženském oděvu. To je v Itálii zakázáno. Muslimové hovoří o nepřípustné diskriminaci.

Jiný případ: muslimské šátky ovládly v těchto dnech také tureckou politiku. Tamní umírnění vládní islamisté se dohodli s nacionalisty na revizi části ústavy, která zakazuje nošení muslimského oděvu. Strážci laického tureckého státu jsou pobouřeni, muslimové změny vítají. Evropská unie, do které chce Ankara vstoupit, to vše zpovzdálí sleduje.

A do třetice: muslimská pokrývka hlavy nyní hýbe i konzervativním Kuvajtem, ale z opačného důvodu. Jediná tamní ministryně Nouriya Subaihová pohoršila některé zákonodárce tím, že muslimský závoj nenosí. Dvacet tamních poslanců proto chce projednávat její chování v parlamentu.

Jsou to jedny z celé další z řady příkladů, že napětí mezi muslimy a Západem vzrůstá. Šátky - či ženské tělo ještě důkladněji zakrývající burky a hidžáby - jsou jen nejviditelnějším příkladem.

Nejde jen o šátky

Většina lidí v muslimském i západním světě vnímá vzájemný dialog jako stále složitější, naznačují četné sociologické průzkumy z poslední doby.

"Výzkum prokázal alarmující propad obliby mezi islámem a Západem," komentoval nedávnou studii Gallupova ústavu pro Davoské ekonomické fórum jeho předseda Klaus Schwab.

Evropané se podle průzkumů cítí ohroženi vlnami muslimských imigrantů.

Vývoj v Turecku, které klepe na dveře unie, proto vnímají obzvláště pozorně. Náboženství tam bylo vždy striktně odděleno od státu. Strážkyní laického charakteru byla armáda, která měla vždy poměrně vysokou podporu veřejnosti.

Premiér Recep Tayyip Erdogan, jehož choť i dcery muslimské šátky nosí, chce prosadit změnu ústavy - považuje to za krok směrem k respektování lidských práv. Proto podle něj krok nijak nekoliduje s evropským směřováním Turecka.

Politici uklidňují laické Turky i zahraničí, že půjde o malou změnu. Bude povoleno jenom nošení běžného šátku pod bradou, nikoli muslimského šátku zakrývajícího celou hlavu. Mnohé Turky tím ale nepřesvědčili.

Expert na ústavní právo Ergun Ozbudun, šéf komise připravující novou ústavu, to označuje za vysoce nebezpečný krok. Za ním podle něj bude následovat další tlak, takže nezahalené ženy nakonec budou čelit nevybíravému tlaku okolí, tak jako v jiných zemích.

V Íránu pro změnu mají tyto dny největší starosti ženy, které nosí úzké kalhoty do kozaček pod krátkým kabátem. Íránská policie to podle agentury Reuters považuje za obzvláště hrubou provokaci.

A opět karikatury

V tom všem už téměř zaniká zpráva, že dánská národní knihovna oznámila záměr získat karikatury proroka Mohameda, jejichž zveřejnění v dánském tisku zažehlo přesně před třemi lety hotovou bouři muslimského světa.

Mluvčí dánské muslimské komunity to už stihl označit za "hotovou provokaci".

Autoři: Jiří Sládek