Robert Anderson: Základna je příliš velké riziko

Základna je příliš velké riziko

Robert Anderson
Raketová obrana, bývá nám tvrzeno, je tématem pro experty. A ti už rozhodli, že by Česko mělo na svém území přijmout americké raketové základny.
Nesouhlas s tímto krokem je zesměšňován jako zápecnický a populistický. Z velké části je to pravda, existují ale i velmi dobré strategické důvody, proč by se Češi měli postavit proti umístění základen ve své zemi.

Evropa především

Stoupenci raketové základny argumentují tím, že by upevnila vztahy s USA. Ve skutečnosti by však právě z toho důvodu měli vystupovat proti ní. Přijetí základen by přimklo Česko blíže ke Spojeným státům v době, kdy USA uskutečňují bezohlednou zahraniční politiku, která se stále více dostává do střetu se zahraniční politikou EU a ohrožuje mír, zejména na Blízkém a Středním východě.
Bohužel se zdá, že česká zahraniční politika je stále vedena vděčností Spojeným státům za zhroucení Sovětského svazu. USA se však stavěly proti sovětské nadvládě ve východní Evropě proto, že to bylo v jejich strategickém zájmu, nikoliv z altruismu. Dávno nastal čas, aby Česko vedlo svou zahraniční politiku stejně pragmatickým způsobem a přestalo snaživě plnit americké pokyny - na Kubě, v Izraeli i jinde.
To neznamená vzdát se morální zahraniční politiky, právě naopak. Taková politika však musí zachovávat důslednost, aby byla důvěryhodná - měla by podporovat lidská práva Palestinců stejně jako Bělorusů.
Česko by mělo dnes být loajální v prvé řadě vůči EU. V případě jakékoliv závažné krize by Evropa téměř jistě spolupracovala s USA, není proto nutné, aby si Česko kupovalo zvláštní ochranu tím, že přijme americké rakety.
Na to stoupenci raketových základen namítají, že NATO uvažuje o možnosti zřízení podobného systému a že česká základna by se tedy nakonec mohla stát součástí společné sítě NATO - USA.
Realita je ovšem taková, že země EU si něco takového nebudou moci dovolit. Spojené státy za vývoj "syna Hvězdných válek" doposud utratily více než 100 miliard dolarů. A systém stále nefunguje, jak by měl.
Je proto pravděpodobné, že americké základny budou stát v dohledné budoucnosti osamoceně. Jejich přijetí by tudíž pomohlo vytvořit rozdrobený systém, ve kterém by se část unijních zemí těšila ochraně Spojených států, zatímco jiné by byly ponechány napospas osudu, což by vyvolalo neshody v rámci Evropy i NATO.

A co když zaútočí USA?

Stoupenci raketových základen dále argumentují tím, že jde o zařízení, která budou sloužit výhradně k obranným účelům. Avšak zatímco hrozba raketového útoku je pouze teoretická, nebezpečí vyplývající ze samotné existence základen je reálné a aktuální.
Pokud by se systém raketové obrany zdokonalil, mohl by přispět k tomu, že USA získají schopnost zasadit zničující první úder Rusku nebo Číně, protože by byly přesvědčeny (ať už právem, či nikoliv), že veškeré nepřátelské rakety, které by nebyly zničeny na zemi nebo v silech, by dokázal sestřelit obranný štít. Tato schopnost by mohla některou budoucí americkou administrativu podnítit k agresívnímu chování. Zároveň by také mohla donutit Rusko a Čínu k rozpoutání nových závodů ve zbrojení.
Česká zahraniční politika k této možnosti nepřihlíží, poněvadž si nedovede představit, že by se USA chovaly podobným způsobem. Avšak aktuální americká politika by v nás takovou jistotu neměla vzbuzovat.
K nastíněnému scénáři totiž můžeme mít blíže, než si myslíme. V březnovém vydání časopisu Foreign Affairs tvrdí autoři Keir Lieber a Daryl Press, že ruské jaderné kapacity se natolik zhoršily, že USA zmíněnou schopnost prvního úderu mají už nyní. Ještě znepokojivější je ale jejich další tvrzení: "Zdá se, že současná i budoucí jaderná síla USA je určena k provedení preventivního úderu proti Rusku nebo Číně."
Česko by nemělo kontrolu nad základnami, takže by se mohlo stát nástrojem takové politiky. Proto by své zájmy - jakož i zájmy Evropy - mělo položit na první místo a deklarovat, že s raketovými základnami nebude mít nic společného. Přinejmenším do doby, než se dostanou pod kontrolu NATO.
Autor je pražským korespondentem britského deníku Financial Times

• Diskuse
• Celkem 128 příspěvků