Fredo Arias-Kingu: Češi, svět vás právě teď potřebuje

Čeští intelektuálové si s oblibou stěžují na "malomyslnost" svého národa. Historie ale dokazuje pravý opak: Češi měli až neúměrný transformační vliv (často zcela náhodný) na světové události. Stačí tři příklady: sovětský blok, Latinská Amerika a Střední východ.

Kolaps sovětského impéria by se neuskutečnil bez Čechů - trojského koně východního bloku. Pražské jaro nahlodalo sovětský intelektuální a politický vývoj hned na několikero způsobů. Vyšlo najevo, že mnozí z architektů sovětských reforem byli v té době v Praze, včetně Michaila Gorbačova i jeho budoucích předních poradců - Alexandra Jakovleva, Georgije Šachnazarova, Alexandera Bovina, Genadije Gerasimova a dalších.

Stejně tak protikomunistická opozice v Polsku (heslem studentské revolty v roce 1968 bylo "Polsko čeká na svého Dubčeka"), Sovětský svaz (Andrej Sacharov), Maďarsko, pobaltské státy a mnozí další se přímo inspirovali československým experimentem. Shodou okolností byl Gorbačovovým prvním zahraničním kamarádem na univerzitě Zdeněk Mlynář, který se o pár let později stal členem Dubčekova politbyra. Gorbačov ve svých pamětech vzpomíná na hluboký vliv, který na něj Mlynář měl.

Český vliv na široké euroasijské masy by býval mohl být i větší. Ihned po neblahých událostech Ruské revoluce v roce 1917 byly nejsilněji vyzbrojeným kontingentem České legie. Bohužel byl jejich jediným cílem návrat domů. Kdyby byly o trochu ambicióznější, pravděpodobně by přemohly embryo sovětské moci a předešly všem těm kalamitám, které následovaly.

V exotické Latinské Americe byl nejlepším prezidentem všech dob Juscelino Kubitschek, "otec moderní Brazílie". Jako mají regionální odpůrci demokracie svého Fidela Castra, Latinoameričané, kteří chtějí prosperující svobodnou zemi, mohou vzhlížet k tomuto velkému Brazilci českého původu.

Jedinou, byť nedokonalou demokracií Středního východu je Turecko. Jeho zakladatel Mustafa Kemal Atatürk strávil hojný čas v Karlových Varech, kde v rozhovorech s Masarykem řešil témata jako sekularismus či práva žen. Někteří historici mají zato, že existuje přímé spojení mezi tím, co se Atatürk naučil v Československu a co se pokusil prosadit v Turecku.

S tímto na paměti mohou Češi dokázat - malé či velké - zázraky i v průběhu svého vládnutí nad EU. Musí se ale chopit iniciativy a přestat "myslet v malém".

České předsednictví by mohlo předurčit, zda Latinská Amerika spadne zpátky k umírajícímu caudillovi Castrovi, nebo se transformuje díky dědictví reprezentovanému postavou prezidenta Kubitscheka. Oproti nákladné vojenské přítomnosti v Afghánistánu mohou Češi přispět mnohem více rodině demokracií a jejich spojenců tím, že budou trvat na nahrazení neokoloniální evropské realpolitiky a přehlížení Latinské Ameriky skutečným partnerstvím. A to s pomocí liberálních sil, které by z oné polokoule vytvořily třetí pilíř Západu.

Latinská Amerika a svět potřebují tradiční české atributy: selský rozum, humanismus, respekt vůči ostatním, ironii a skromnost. Je ten pravý moment, abychom pochopili velikost Českého národa.

Autor je politický analytik, do Prahy přijel jako host letošního letošního Fora 2000.